Více než stovku nových zvířat mají v Zoo na Hrádečku

V zoo se narodilo mnoho mláďat, která pracovníkům, ale i návštěvníkům zpříjemňovala procházky po zoo.

Měsíc únor byl na mláďata poměrně bohatý. Jako první přišla na svět lama krotká. „Den po jejím narození nás čekalo dvojité překvapení u drápkatých opiček. Konkrétně u kosmanů běločelých. Koncem února přišla na svět dvě mláďata kosmana zakrslého. Tento druh se řadí mezi jedny z nejmenších primátů vůbec a zároveň je nejmenší opicí světa,“ popsala ošetřovatelka.

V půli března na pracovníky zoo vykouknul z vaku klokan Bennettův. „U vačnatců, jimiž jsou právě klokani, se březost a samotný porod téměř nedají zaznamenat. Takové mládě klokana je po narození velké zhruba tři centimetry a jeho váha se pohybuje okolo jednoho gramu. Malinký klokánek bezprostředně po narození musí překonat poměrně dlouhou cestu do matčina vaku. V tom mu napomáhají drobné drápky na předních končetinách a částečně i to, že mu samice tím, jak se po porodu čistí, uhladí srst a ono tak snáze vyšplhá až k cíli. Až po uplynutí zhruba 7 měsíců od narození začíná mládě vykukovat z vaku ven,“ zmínila Eliška Dušková.

Zoologickou zahradu Na Hrádečku drží nad vodou přátelé zoo

Dalším březnovým mládětem byl podle jejích slov dikobraz obecný. Zajímavé na těchto zvířatech je prý to, že se rodí zcela vyvinutá. Dokonce hned po narození mají mláďata ostny. „Jsou sice měkké, ale během několika dní ztvrdnou a je tedy věrnou kopií svých rodičů,“ řekla.

Duben byl v zoo na Hrádečku znamení ptačí říše. Vylíhlo se celkem šest emu hnědých. „Jedná se o druhého největšího nelétavého ptáka světa. Též je endemitem Austrálie,“ komentovala pracovnice.

V červnu přišla na svět dvojčata tamarínů bělohubých. O pět dní později pak dvojčata kosmanů stříbřitých. „Oba tyto druhy se nazývají též drápkatými opičkami. Je to proto, že místo nehtů mají na konci prstíků drápky. Výjimkou jsou pouze palce u nohou, na kterých jsou nehty,“ doplnila.

OBRAZEM: Na Hrádečku úspěšně chovají pralesničky, hyeny i jihoamerické opičky

Červenec byl především měsícem plazů a obojživelníků. V zoo rozmnožili felsumy madagaskarské, chameleony jemenské, ale také mnoho zástupců šípových žab.

„Nejzajímavějším odchovem jsou jistě pralesničky barvířské. Pralesničky si své přízvisko šípové nezískaly jen tak. Domorodí obyvatelé tyto žabky lovili a jejich jedem si potírali hroty šípů. Díky toxinům pak snáze usmrtili kořist. Co se ale týče naší pralesničky barvířské, tak její jed měl poněkud odlišné využití. Indiáni pomocí něj přebarvovali pera zeleným papouškům. Místo, kde vytrhli pero, potřeli jedem a tím ovlivnili barvu nového opeření. Většinou se jednalo o žlutou, či červenou barvu,“ vylíčila ošetřovatelka.

U kočkovitých šelem se zadařil odchov koček rybářských. V srpnu se narodilo jedno mládě. Zvláštnostmi těchto koček jsou podle Elišky Duškové plovací blány mezi prsty předních nohou, ale také nemožnost zcela zatáhnout drápy.

Pes pokousal mládě velblouda. Páníčci utekli

„Jedním z posledních přírůstků byla na konci listopadu tři mláďata krokodýlů čelnatých,“ vyzdvihla s tím, že celkem se v Zoo Na Hrádečku narodilo 141 mláďat.

Zoo Na Hrádečku podle jejích slov spolupracuje s českými, tak i se zahraničními zoologickými zahradami, odkud mají další nová zvířata. „Popřípadě jsme rozšířili stávající chovné skupiny."

Velbloudí hrby

Prvním takovým počinem byla výměna roční velbloudí samice Sisi s Plzeňskou zoo. „K nám byla dopravena jejich stejně stará samice Aiko. Ta se v příštím roce přidá k našemu dlouholetému páru a omladí tak chov,“ sdělila ošetřovatelka.

Uvedla také, že většina lidí se domnívá, že v hrbech mají velbloudi vodu, aby přežili na pouštích. „Tato domněnka je však zcela mylná, neboť v hrbech mají tukové zásoby,“ podotkla.

Z Plzeňské zoo přijali samici guerézy angolské, která byla přidána ke stávajícímu páru. „Konkrétně s tímto druhem guerézy máte možnost se setkat pouze ve třech zoologických zahradách České republiky. Tito primáti jsou v přírodě ohroženi především ztrátou přirozeného prostředí, ale též lovem. Dříve se guerézy lovily především kvůli srsti, která byla velice ceněným artiklem dokonce i pro Evropský trh,“ řekla o ohroženém druhu.

PODÍVEJTE SE: Zoologická zahrada se i letos oblékla do vánočního hávu

Dalšími novými obyvateli Zoo Na Hrádečku jsou lvíčci zlatohlaví. Jedná se o zástupce čeledi kosmanovitých, je to již osmý druh drápkaté opice, který v Zoo Na Hráděčku nyní naleznete. „Populace lvíčků je velice ohrožená. Obývají malý izolovaný areál na východě Brazílie. V současné době se počty jedinců ve volné přírodě pohybují mezi 8000 - 15 000 kusů. Ohroženi jsou především z důvodu kácení pralesů, kde namísto nich vznikají pastviny pro dobytek nebo plantáže pro pěstování plodin jako je například i palma olejná,“ vysvětlila ošetřovatelka.

Pracovníci Zoo Na Hrádečku doufají, že se v příštím roce co nejdříve navrátí zpět k běžnému životu a bez omezení budou moci vítat návštěvníky.