Kriticky ohrožená rostlina plavuňka zaplavovaná se znovu objevila na Šumavě díky tomu, že se do některých odvodněných lokalit vrátila voda. Národní park Šumava tam totiž obnovil na tři stovky hektarů mokřadů a rašelinišť a kilometry horských potoků.

V rámci projektu Život pro mokřady tam má být do roku 2024 zrevitalizováno celkem 1672 hektarů odvodněných rašelinišť a mokřadů. „Na těchto odvodněných a vysušených místech se snažíme zrušit odvodňovací kanály, místa opět zavodnit a obnovit vodní režim v rámci povodí. To je velice důležité, protože Šumava je významnou pramennou oblastí a zásobárnou vody,“ vysvětlila garantka projektu Ivana Bufková.

Podzimní část oblíbeného programu Dostupná Šumava se rozjíždí.
Šumava bude od středy znovu dostupná i pro seniory a osoby se sníženou mobilitou

Projekt na který získala Šumava 150 milionů korun začal už v roce 2018 a potrvá do roku 2024. „Loni se nám povedlo revitalizovat třináct území a letos jich dalších patnáct přibude,“ poznamenala Bufková s tím, že program zahrnuje celé území Šumavy od Železné Rudy až k Lipnu.

Odborníkové vybírají místa, která jsou v kritickém stavu. „Jsou to lokality, ve kterých bude zásah nejefektivnější a kde hrozí riziko, že se přírodní systém kvůli odvodnění bude hroutit,“ vysvětlila garantka.

Přírodovědci pak předpokládají, že po úspěšném ukončení projektu se v šumavské krajině podaří zadržet o nejméně 170 tisíc kubických metrů vody více.

Šumava.
K Zásadám péče o Národní park Šumava dorazilo 777 připomínek

Revitalizuje se mj. pomocí zablokování kanálů kaskádou dřevěných přehrádek a zasypání zeminou, napřímené potoky se vrací do původních mělkých a zvlněných koryt a kosí se mokré a rašelinné louky.

S pracemi pomáhají podle koordinátora projektu Lukáše Linharta rovněž dobrovolníci. „Pomáhají při stavbě na místech, která jsou hodně promočená a nemůžeme tam pustit techniku nebo na mís-tech, která potřebují opravdu citlivé zacházení. Tam se pracuje pouze ručně,“ popsal Linhart a doplnil, že od začátku projektu přijely pomo-ci zhruba čtyři stovky dobrovolníků. „Jsou to například místní obyvatelé nebo milovníci Šumavy,“ uzavřel.

Na území Šumavy bylo kvůli zemědělství, lesnictví a průmyslu od 18. století odvodněno přes 50 procent mokřadů a 70 procent rašelinišť. Nejrazantnější zásahy byly uskutečněny v 60. až 80. letech minulého století.