Klíšťata v ústavu chovají v ideálních podmínkách a podle Jana Erhart jich zde mají desetitisíce. Otázku, jak klíšťata přečkala zimu a kolik jich letos bude, dostává pravidelně před začátkem sezóny. „Odpověď je vlastně stejná. Klíšťata jsou na nízké teploty adaptována a zima jim v zásadě neuškodí. Zvláště v posledních letech, kdy dochází k znatelnému oteplování,“ vysvětlil.

Sbírali i v zimních měsících

Podle jeho slov to dokazuje i skutečnost, že i v zimních měsících někdy vystoupá teplota nad 10°C. „A pokud to trvá několik dní, klíšťata mohou aktivovat. To jsme si ověřili, když jsme v měsíci prosinci nebo lednu, nasbírali několik jedinců klíšťat. Jednalo se vždy o nymfy a dospělce, kteří jsou schopni na rozdíl od larev přezimovat. Letos jsme takovou aktivitu klíšťat zaznamenali koncem února,“ přiblížil Jan Erhart.

Klíšťata mají ráda vlhko
Materiálu nemají nikdy dost, chodí je dokonce sbírat do přírody. Klíšťata se chytají na bílé látky. Lovec parazitů nemusí jezdit daleko, ideální prostředí se nachází hned za Českými Budějovicemi za sídlištěm Máj – Branišovský les. „Je to smíšený les s ideální vlhkostí, takže tam je sběr vždy zaručen. Nerozhoduje teplota, jak se všude uvádí,“ upřesnil Jan Erhart. V Jihočeském kraji a na Vysočině je výskyt klíšťat největší právě díky podmínkám. Když je větší sucho, klíšťata se stahují a snižují svou aktivitu. Podobně hibernují v půdě i přes zimu.

Klíšťata v chovu.
Lék na dohled: Jihočeští vědci testovali vakcínu proti klíšťatům

Majitelé psů a koček mohou už v časných jarních měsících nacházet na svých domácích zvířatech přisátá klíšťata. „Nemusí se vždy jednat o nejhojnější klíště obecné (Ixodes ricinus), ale méně známé klíště ježčí (Ixodes hexagonus). To je příklad toho, že se u nás v České republice vyskytuje více druhů klíšťat. Ale pravděpodobnost, že se my lidé s nimi v přírodě setkáme, je minimální,“ podotkl.

Jsou to specialisté

Klíšťata jako taková jsou totiž specialisté. „To znamená, že sají jen na jednom konkrétním druhu (břehule říční), nebo jen na malém okruhu zvířat, vybírají si jako hostitele menší šelmy,“ upřesnil laboratorní technik.

Ilustrační foto.
Jižní Čechy patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvyšší aktivitou klíšť

V poslední době expanduje do Čech klíště původem z Moravy, piják lužní (Dermacentor reticulatus). „Toto klíště je středem zájmu především veterinářů, protože je přenašečem Babesia canis, která způsobuje babesiózu psů,“ uvedl Jan Erhart.

Neskáčou ze stromu

Klíště se náhodou může ocitnout i na stromě. „Neplatí to, co si někteří stále myslí, že tam leze cíleně a skáče na lidi. To je holý nesmysl. Klíšťata jsou specialisté a mohou se tam dostat díky svému hostiteli,“ uvedl s tím, že s oblibou sají některé druhy ptáků. Jednou totiž z dubu právě klíště sklepal s dalšími brouky a pavouky. Na 1,5 metrů vysokou větev se parazit nejpravděpodobněji dostal na těle některého opeřence a potom odpadl.

Nové druhy klíšťat se dají snadno odlišit díky velikosti – nasátá samice může měřit až 2,5 centimetru - a příčně pruhovaným končetinám.
Vědci chtějí pomoci s výskytem a mapováním nových druhů klíšťat

Na Parazitologickém ústavu se vědci přednostně věnují patogenům přenášených klíštětem obecným, tzn. klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou. „Právě vakcína proti borelióze je hlavním cílem jejich výzkumu,“ nastínil.

K vyndání klíštěte Jan Erhart používá přípravek na bázi jódu. „Na přisátého parazita nakapete a vyčkáte. Jód proniká částečně i do tkáně, tím se minimalizuje přenos patogenů. Klíště se potom jen vytočí,“ uzavřel Jan Erhart.

Statistika Státního zdravotního ústavu uvádí, že se v minulém roce nakazilo klíšťovou encefalitidou 854 pacientů, což je nejvíce za posledních deset let.