„Našla jsem ji nakonec díky známým, jinak je to dneska hodně těžké," řekla. „Všechno není úplně podle mých představ, ale jsem za to místo ráda," dodala.

Obdobné problémy většinou neřeší absolventi technických škol. Jenže sem se mladí lidé zrovna nehrnou. Špína, prach a hluk. I takové představy totiž mnozí mají o pracovním prostředí ve strojírenských firmách. Vidí se raději v kanceláři u počítače. Když pak s maturitním vysvědčením z humanitně zaměřené školy míří na pracovní pohovory, většinou pohoří.

Že mají absolventi technických škol větší šanci najít zaměstnání, potvrdil i ředitel českobudějovické krajské pobočky Úřadu práce ČR Ivan Loukota. „Záleží však na kvalitě absolventa. O ty, kteří ovládají i cizí jazyk, se zaměstnavatelé doslova perou. Ostatní mají uplatnění o trochu složitější, ale pořád jsou na tom mnohem lépe než třeba absolventi obchodních akademií," řekl Ivan Loukota.
Doplnil, že nezaměstnanost v kraji, která na konci března dosahovala hodnoty sedmi procent a je tak čtvrtou nejnižší v republice, významně tlumí hlavně strojírenský průmysl.

Strojaři se neušpiní. A vydělají víc než úředníci

Pryč jsou doby, kdy si šéfové strojírenských firem mohli při praxi učňů a studentů ve svých výcvikových střediscích vybírat z desítek mladých lidí ty nejzručnější. „Výběr se zúžil spíše na jednotlivce," potvrdila Věra Vrchotová, ředitelka pro rozvoj lidských zdrojů firmy Motor Jikov Group, 
v níž pracuje na tisíc lidí.

Učňům a studentům přitom strojírenské firmy mají co nabídnout. „Těm opravdu schopným nabízíme po dobu studia stipendium a také příslib zaměstnání," doplnila Věra Vrchotová.

Zájemců o studium technických oborů je podle ní stále málo. Ale začíná se blýskat na lepší časy. „Zájem o exkurze 
v naší firmě mají deváťáci a jejich rodiče stále větší. Uvědomují si, že šikovný nástrojař nebo obráběč kovů si umí vydělat více než absolvent ekonomické školy," řekla Věra Vrchotová, jež o kritickém nedostatku absolventů technických oborů diskutovala se zástupci kraje a jihočeských škol.
Že žáci i jejich rodiče začínají uvažovat racionálně a vydávají se cestou, kde není 
o práci nouze, potvrdil také Jan Šindelář, ředitel VOŠ Střední průmyslové školy automobilní a technické v Českých Budějovicích. „Naši absolventi problém s uplatněním opravdu nemají. V poslední době vzrostl zájem hlavně o strojařinu. Myslím, že hlavně díky stipendiím, která nabízejí zaměstnavatelé i kraj," zhodnotil.
Dřina? Ne. Technické obory už podle Věry Vrchotové dávno nejsou špinavým řemeslem. „Lidé ve strojírenských firmách pracují v krásných, čistých provozech se stroji řízenými počítači," přiblížila.

Většina studentů technických oborů chce po maturitě pokračovat ve studiu na vysoké škole. Jedním z nich je sedmnáctiletý Jan Mánek 
z Křemže, který studuje ve třetím ročníku Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Dukelské ulici. „Chci jít na vysokou školu, na ČVUT. Od sedmé třídy jsem věděl, že chci studovat v tomto oboru, zajímá mě elektronika," říká a dodává, že spolužákovi nabízela firma stipendium, ale s tím, že tam pak bude deset let pracovat.

Ředitel školy Čestmír Tschauder říká, že středoškoláci jsou na trhu práce potřeba. „Dodáváme jich ale málo. 
I když počet přihlášek na naší školu roste, většina z nich chce po maturitě studovat na vysoké škole," vysvětluje.