František Kloc setřásl všechny pronásledovatele, včetně Hany Zemanové, které se v konečném pořadí vzdálil na osmnáct bodů.
„Asi jsem měl štěstí,“ skromně okomentoval první místo. Pak přece jen přiznal, že náhoda za jeho úspěchy nestojí. „Hrával jsem dřív fotbal. Nejvíce času jsem strávil ve Zlivi, kde jsme tehdy kopali I.A třídu a postoupili jsme do krajského přeboru. To už je hodně dávno… Tehdy nás trénoval Milan Moštěk starší, který kdysi chytával za Iglu,“ vzpomíná 66letý František Kloc na dobu, kdy se ještě věnoval fotbalu aktivně.
V současnosti sleduje dění na trávnících zpovzdálí. Svátečně vyrazí na I.B třídu do Dřítně, do království Václava Stulíka. K tipování kromě zdravého úsudku nic nepotřebuje. Zápasy promýšlí doma u stolu, ani tabulky soutěží v Českobudějovickém deníku coby předplatitel většinou nehledá. „Moc je nesleduji, více dám na vlastní intuici,“ tvrdí. „Ale letos bylo divných výsledků méně než loni,“ míní František Kloc, jenž kolo před koncem už tušil, že má na „titul“ zaděláno víc než slibně. „Spočítal jsem si, že když uhádnu šest zápasů a paní Zemanová udělá plný počet bodů, budeme na tom stejně,“ usmívá se.
Reprezentační dres ČR s podpisy hráčů snad nemohl skončit v lepších rukou. František Kloc má svou minisbírku, ve které nejnovější přírůstek dostane čestné místo. „Půjde na stěnu. Udělal jsem si takový kumbál, kde mám dresy pohromadě. Když Slavia získala titul, vymaloval jsem si jednu zeď červenobíle. Jinak jsem ale kovaný duklák, a tak druhá stěna bude červenožlutá – podle Dukly a Bordeaux. Znaky už mám,“ hlásil František Kloc.
