Novou tvář, i když s původním vodním prvkem, dostalo náměstíčko na budějovickém sídlišti Vltava. Práce začaly vloni v květnu. Kolaudovalo se v prosinci a teď už na nových záhonech naplno kvetou třeba žluté tulipány.

„Projekt byl financovaný jednak z Norských fondů a jednak z rozpočtu města,“ uvedla primátorka Dagmar Škodová Parmová s tím, že hlavním cílem bylo ozelenění prostoru. Podle primátorky se jedná o příspěvek k proměně Budějovic ve více zelené a ekologické město. „Jsou tu sofistikované rozvody závlahy a elektronický systém, který to řídí,“ upozornila Dagmar Škodová Parmová na jednu z novinek. Náklady činily 22 milionů korun. Z Norských fondů město využilo 16,5 milionu korun.

Nová podoba náměstíčka na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích. Vodní prvek v centrální části zůstal zachován z minulé rekonstrukce.Nová podoba náměstíčka na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích. Vodní prvek v centrální části zůstal zachován z minulé rekonstrukce.Zdroj: Deník/Edwin Otta

„Chtěl bych poděkovat občanům, kteří zde bydlí, že vydrželi rozsáhlé stavební práce. Museli jsme jít až dva metry do hloubky, kvůli nevhodnému podloží. Obyvatelé v okolí ztratili loňskou letní sezónu. Ale získali nové náměstíčko,“ doplnil náměstek primátorky Petr Maroš.

Nad skupinou laviček je napnutá velká bílá plachta jako baldachýn. Bude zajišťovat stín pro sedící. Místo mlatových chodníků byla na nové cesty položena dlažba. Proložena je drobnými kamínky. Díky tomu je schopna přijmout dešťové srážky, které neodtečou rovnou do kanálů. „Celá plocha se chová jako zasakovací plocha,“ vyzdvihla další ze změn náměstkyně primátorky Zuzana Kudláčková.

Nová podoba náměstíčka na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích.Nová podoba náměstíčka na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích.Zdroj: Deník/Edwin Otta

Na záhonech je zatím vysazený základ trvalek. „Uvidíme, jak se budou chovat,“ říká zahradní architektka Lenka Marcínová a dodává, že tento týden už se dosévalo ze semen nasbíraných vloni na podzim. Květiny se budou doplňovat podle toho, jak jim bude vyhovovat prostředí. Stromy na náměstí by měly začít dávat výraznější stín během několika let. Lenka Marcínová, která jako externistka spolupracuje s magistrátem, odhaduje, že výrazněji rozvinou koruny do pěti let a srovnává to s dosavadními stromy, které měly za deset let přírůstek jen na úrovni dvou let. Bylo to proto, že v podloží se nacházela vrstva jílu, kterou stavbaři odbagrovali.

Vyměnily se i druhy stromů. „Vysazeny byly platany, neplodivé třešně, ambroně,“ vypočetla Zuzana Kudláčková, jaké dřeviny nově rostou na náměstí.

Nová podoba náměstíčka na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích.Nová podoba náměstíčka na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích.Zdroj: Deník/Edwin Otta

Jedna z kolemjdoucích obyvatelek ale vyjádřila pochybnost, jestli je dobré lavičky s opěrátky mít jen v místech, kam bude zatím, než dorostou nové stromy, celý den svítit slunce. A lavičkám pod baldachýnem zase bez opěrátka chybí. Podle Petra Maroše ale není problém v budoucnu případně nějak lavičky upravit.

„Už tenhle nebo nejpozději příští rok připravujeme rekonstrukci budovy, kde sídlí Salesiánské středisko mládeže,“ doplnil další plány města v lokalitě Petr Maroš. V budoucnu pak město počítá i s rekonstrukcí Kulturního domu Vltava.

Původně bylo koncipováno sídliště Vltava pro 13 000 obyvatel. Autorem projektu byl Miloslav Vyhnánek a poslední stavbou dokončenou v době vzniku sídliště v 70. a 80. letech minulého století se stal kulturní dům podle projektu Otto Kubíka. Kulturní dům byl dokončený v roce 1987. A prostranství před ním obklopené ze dvou stran obchody se stalo náměstíčkem pro nové sídliště. Původně bylo ozdobeno i sousoším Malše a Vltavy, které později putovalo do depozitáře a dnes zkrášluje prostor u Dlouhého mostu na nábřeží Vltavy. Sídliště v 80. letech minulého století končilo v podstatě Krčínovou ulicí.