Celkem 161 milionů korun si má vyžádat úprava koryta Vltavy v Českých Budějovicích. „Zaplavení města v roce dva tisíce dva bylo mimo jiné způsobeno nedostatečnými průtočnými parametry koryta Vltavy,“ řekl k plánům povodí v krajském městě technický ředitel společnosti Karel Mach.

Do koryta řeky se zakousnou už letos bagry a jejich lžíce prohloubí dno až o 130 centimetrů. To má napomoci i splavnění řeky, které se plánuje v budoucnosti od Prahy až do Českých Budějovic.

„O metr by bylo prohloubeno koryto tak jako tak. Kvůli samotné plavbě se jedná o dvacet až třicet centimetrů,“ uvedli včera zástupci Povodí Vltavy ke změnám řeky. Pokles hladiny by se však neměl projevit, protože její výšku ovlivňuje podle lidí z povodí hlavně jez v Českém Vrbném.

„Akce není technicky složitá, ale jde o přemístění velkého množství hmoty, které bude nutné provést,“ komentoval Mach práce, které mají začít na 239,5 kilometru řeky, tedy zhruba u Dlouhého mostu a směřovat dál po proudu.

V letech 2009/2010 má získat plavební komoru jez v Českém Vrbném.

Větší ochranu před povodněmi slibují vodohospodáři i Českému Krumlovu, kde má dojít k prohloubení dna řeky v některých místech téměř o jeden metr. Spolu s odbagrováním náplavových usazenin zmizí z koryta řeky i některé ostrůvky.

Stát chce pustit k vodě dvě miliardy korun

Více než dvě miliardy korun ze státního rozpočtu vynaloží Povodí Vltavy do roku 2012 na protipovodňová opatření. Už letos plánuje firma ze svých zdrojů a ze státní pokladny vložit v jižních Čechách do protipovodňových opatření kolem sedmi set milionů korun.

„V jihočeském regionu jsme plánovali sto čtyřicet devět akcí na odstranění povodňových škod, v podstatě téměř všechny jsou ukončeny,“ řekl včera Petr Kubala z vedení společnosti k akcím, které souvisely s velkými povodněmi v roce 2002 a dalších letech.

Povodí navázalo i užší spolupráci s Českým svazem ochránců přírody a Agenturou pro ochranu přírody a krajiny. Nechce být vnímáno jen jako betonová lobby, která se chystá spoutat vodní toky regulacemi nebo novými jezy.

Pro nejbližší dobu připravilo povodí i 17 projektů revitalizace některých vodních toků. Jejich části se tak více přiblíží přirozenému přírodnímu stavu koryta a nejbližšího okolí.

Do své činnosti vkládá povodí i prostředky které samo vydělá. „Za elektrický proud z vlastních malých vodních elektráren tržíme ročně sto padesát milionů korun,“ zmínil generální ředitel společnosti Jan Slanec.

Vylepšují hráz

Protipovodňová opatření se nyní provádějí například na vodním díle Římov, na Nové řece, která odvádí přebytečné vody z Lužnice a další akce se chystají v letošním roce.

Na koruně hráze se nyní buduje celistvý vlnolam, který má v případě mimořádné situace zabránit přelivu hráze, která je pouze sypaná a podobné nebezpečí by pro ni bylo smrtelné. Vylepšení se týká i bezpečnostního skluzu, kterému se má zvýšit boční zeď, aby se v extrémních situacích nepřelévala. V současnosti odvádí vodu v případě mimořádného průtoku bezpečnostní přeliv na pravé straně hráze. V letošním roce bude vynaloženo na vodním díle Římov přes dvanáct milionů korun.

Rekonstrukce hráze Nové řeky a rozdělovací objekt Novořeské splavy si celkem vyžádají přes 170 milionů korun. Na zpevnění hráze pro vodáky známé Nové řeky už se pracuje. Vylepšení jezu, který rozděluje průtok vody mezi Novou řeku a Lužnici, se připravuje. „Cílem je zlepšit možnosti opatření při povodních,“ vysvětlil ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zítek. Jez by se měl v budoucnu dostat do větší výšky a opatření by přispělo k protipovodňové ochraně Tábora a Veselí nad Lužnicí. V krajském městě se počítá s úpravou koryta Vltavy zhruba v délce šest kilometrů. Práce začnou nedaleko Dlouhého mostu a budou postupovat dolů po proudu. Stavební povolení už má povodí v kapse a na ministerstvu zemědělství již leží žádost o vypsání veřejné zakázky.

Povodí počítá i s tím, že na některých akcích se budou podílet i města nebo obce. Například na plánované úpravě koryta Polečnice v Českém Krumlově. Ve městě se zároveň plánuje prohloubení koryta Vltavy.

Změny se chystají i na vodním díle Lipno. Povodí by s ohledem na zvýšení protipovodňové ochrany chtělo zvýšit nejvyšší možnou kótu hladiny o čtyřicet centimetrů na dobu maximálně 120 hodin. Zároveň by mělo dojít k navýšení neškodného odtoku na dva stupně – 60 a 90 metrů kubických za vteřinu.
Zvýšení krizové úrovně hladiny by se však dotklo bezpečnostních předpisů pro čistírnu odpadních vod v Černé v Pošumaví a železniční trať České Budějovice – Volary.