Z raftingu se stal jeden z nejoblíbenějších rekreačních sportů, protože se může zapojit skoro neomezený počet lidí. „Nás bylo asi patnáct, to je do tří raftů ideální počet,“ uzavřela Podlešáková.


Na vodů se každoročně chystají i mladí táborníci. „Letos jsme s dětmi sjížděli Otavu. Bohužel bylo málo vody, jen tak tak, aby se dal úsek mezi Sušicí a Pískem splout,“ řekla včera Petra, která už třináct let jezdí na podobné výlety jako vedoucí.


Lidé sice vyhledávají řeky a způsob cestování s nimi spojený, ale často je odrazují podmínky, ve kterých je nutno nocovat. “ Na konci června jsme byli na výletě na Lužnici, ale hned první noc jsme zjistili, že kemp, který jsme si vybrali prostě neexistuje,“ uvedla včera Adéla Bláhová. „Na druhou stranu kolem Lužnice nebyli skoro žádní komáři, to je oproti dřívějšku velký pokrok,“ dodala.


Pravdou je, že většina českých řek je pomalých a někoho jízda na „oleji“ nebaví. Ale ani výlet za hranice není nemožný. „Byli jsme se školou ve Slovinsku na řece Soče. To byla naprostá pecka.“ řekl včera Petr Polák, student gymnázia. „Voda měla jen sedm stupňů, ale člověk měl motivaci udržet tělo v lodi,“ uzavřel Polák.


Zájem o rafty a kánoe je samozřejmě příjemný pro půjčovny lodí. Ty se proto snaží zkvalitnit sobor služeb. Kromě klasické půjčky lodí je v nabídce některých provozovatelů i kompletně naplánovaný a zajištěný výlet, včetně dopravy lodí a osob.


Jednodenní plavba po řece z Českých Budějovic na Hlubokou nad Vltavou vyjde na šest set korun a do kánoe o této ceně se vejdou dva až tři vodáci. Pokud někdo cestuje sám, vystačí si s čtyřmi sty korunami v kapse.