Lékařům a odborníkům se jen těžko daří bořit mýty o tom, že kouř filtrovaný přes vodu nepředstavuje zdravotní riziko.

Stále častěji je možné vidět v čajovně nebo i na ulici partu mladých lidí, jak popotahuje ze šlahounu vodní dýmky. Stejně tak i počet specializovaných obchodů, kde lze dostat vše potřebné pro tento druh kouření, roste. To potvrzuje fakt, že vodní dýmka se už těší velké popularitě nejen v Orientu, ale i v západní civilizaci.

Statistiky státního zdravotního ústavu vypovídají takto: Nejvíce si vodní dýmky oblíbila věková kategorie 15-24 let. Tito lidé především oceňují nedráždivý, nasládlý a hustý kouř a onen druh společenské relaxace, který toto kouření mnohdy doprovází. Pozadu nezůstává ani klamné zdání o minimální zdravotní závadnosti.

U mladých lidí kolem patnáctého roku, kde je kouření módní záležitostí nejvíce, zaznamenal letos Státní zdravotní ústav úbytek obliby cigaret. Oproti roku 2002 se jedná o rozdíl devíti procent. Pro nemalou část z těchto devíti procent je „vodnice“ prostě víc „cool“ než „cigára“.

Při malém průřezu historií zjišťujeme, že prvotní zmínky o vodní dýmce odkazují na Indii. Tam se její primitivní předchůdkyně používala na kouření opia a hašiše.

Současný tvar získala až v šestnáctém století v Turecku, odkud se prostřednictvím osmanských výbojů rozšířila do arabského světa.

Její princip se zakládá na podtlaku ve váze s vodou. Díky němu se při nasávání z hadice kouř přes vodu filtruje a tím se také ochlazuje. Jako kuřivo se používají speciální ovoněné tabáky s melasou a medem.

Kouření mladých intelektuálů?

Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu uvedla: „Obliba vodních dýmek u vysokoškoláků a u gymnazistů je znatelně větší než třeba u učňů. Ti stále upřednostňují cigarety.“

Velká část příznivců tohoto kouření si ho oblíbila jako součást svého společenského života. „Nárůst kouření vodních dýmek u mládeže úzce souvisí i s oblibou čajoven,“ doplnila Sovinová.

Tito lidé se často za kuřáky vůbec nepovažují. Nezřídka je pro ně takové označení přímo urážlivé. „Občas chodím s kamarády do čajovny, kde si vodní dýmku dáváme. Za kuřáka se nepovažuji, protože můj vztah k cigaretám je úplně pasivní. Lidé, co kouří cigarety, si svou závislostí na nikotinu vypěstovali absurdní návyk. Vodní dýmka je úplně jiný druh kouření,“ sdělil osmnáctiletý student Jakub Souček.

Fanoušci tohoto „relaxačního pokuřování“ se obhajují v duchu citátu jistého tureckého muže Ismapa Ertepa, který jednou prohlásil: „Cigarety jsou pro nervózní lidi, soutěživé lidi, lidi ve stresu. Když kouříte vodní dýmku, máte čas na přemýšlení. Učí vás trpělivosti a toleranci a umožňuje vám užít si pobyt v dobré společnosti. Kuřáci vodních dýmek mívají mnohem vyrovnanější přístup k životu, než kuřáci cigaret.“

Zdraví si ovšem nevybírá

Avšak lékařům a odborníkům se jen těžko daří bořit mýty o tom, že kouř, filtrovaný přes vodu, je zdraví neškodný. “Ve vodě se zachytává jen zlomek škodlivin. Zato se kouř ochladí, a to ho činí ještě nebezpečnějším. Kuřák ho tak najednou vdechne až třikrát více než kouře z běžných cigaret,“ varuje Eva Králíková z Referenčního centra léčby závislosti na tabáku v Praze.

„Co se týče množství dehtu, rovná se jedno sezení s vodní dýmkou celé jedné vykouřené krabičce cigaret,“ doplnila Králíková.

Králíková sice přiznává, že závislost je, díky ne tak frekventovanému kouření vodní dýmky, poměrně nepravděpodobná. Ovšem riziko chorob způsobených kouřením se nijak nemění.

Negativní dopad na zdraví může také mít vzájemné předávání šlahounu při kouření většího počtu lidí. Zde hrozí přenos některých chorob, například tuberkulózy.

Jan Dvořák