Petr dostálek působí v rámci celorepublikového projektu Gengel (což je původně ve valašském nářečí název pro jednu ze starých odrůd ječmene). Shromažďuje staré zemědělské plodiny a další rostliny, dnes už často téměř vymizelé. Navíc je také pěstuje.

O kolik pečujete odrůd?
Jedná se řádově o desítky až stovky starých a krajových odrůd, které Gengel , jako nezisková organizace obhospodařuje. Jsou to nejen zeleniny ale i luskoviny, obiloviny, bylinky, barvířské rostliny, staré plevele. Spolupracující pěstitelé, protože fungujeme jako síť v rámci celé republiky, nabízejí také staré odrůdy ovocných dřevin. Prostřednictvím Seznamu starých plodin , který je na Internetu na adrese gengel.webzdarma.cz nabízíme zájemcům o pěstování za stanovených podmínek semínka, která mohou vyzkoušet v praktickém pěstování.

Jak dlouho je shromažďujete?
Staré a krajové odrůdy sbíráme již od devadesátých let minulého století. Jsou to třeba sorty, které máme od babiček , které je pěstovaly dlouhou řadu let. Některé pocházejí ze sbírek soukromých osob, něco je z Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, zajímavou sbírku zemědělských druhů rostlin, z níž jsme také dříve čerpali, pak má Botanická zahrada v Táboře, několik je jich ze sousedních zemí…

Shánějí se staré odrůdy těžko?
Získávají se dnes už dost obtížně, většina těchto odrůd zmizela, vlastně vymřela. U druhů množených semenem (pokud se stále nepřesévají a neudržují) ztratí osivo po několika letech klíčivost. Pozůstatky jsou tu a tam u starších lidí, kteří si uchovávají tu svou oblíbenou odrůdu zeleniny, bylinek nebo květin. Trošku lepší je to možná u vegetativně množených druhů, které mohou růst bez velké péče nebo spíše přežívat i dlouhou řadu let.

Jaké jsou cíle projektu?
Cílem je zejména odrůdy udržet a poskytovat je novým zájemcům, tak aby se přirozeně udržovaly v pěstování na různých místech i za různých způsobů pěstování. Je potěšitelné že se o ně zajímají mladí lidé, kteří je chtějí vyzkoušet a doufejme, že u nich naleznou nový domov.

Kdybyste měl jmenovat nějakou zvláštní odrůdu ze sbírky?
Pěkným příkladem můžou být třeba Vojákové fazole, které jsme dostali před lety od jedné pěstitelky z Moravy. Ta o o nich napsala: „…tyto fazole se za II. světové války nesměly na „prajzske“ (to je oblast Hlučínska) pěstovat, protože je na nich voják a lidé v jejich pěstování viděli symbolickou obranu proti Němcům. Stejně přežily. Tak vám moje “vojákové“ fazole posílám. Jsou žlutoluské, keříčkové, úrodné a chutné…“

V čem se třeba liší staré odrůdy od těch současných?
Liší se třeba svou velkou rozmanitostí , najdeme u nich mnohem větší bohatství než u dnešních komerčních odrůd jak co do velikosti, tvaru, chutí, barev apod. Dnešní odrůdy jsou často uniformní, bohatost nabídky v obchodech ve skutečnosti klame. Třeba odrůdy dnes prodávaných jablek jsou prakticky všechny sladké, což je třeba dobré pro přímý konzum.

Na pečení štrůdlů ale jsou lepší odrůdy kyselé – tak zvané štrůdláky , které se pěstovaly dříve . Z nich jsou štrůdle nejlepší, ze sladkých jablek jsou mdlé. U rajčat mohou například mít staré odrůdy jemnou slupku . Sice nejsou tak vhodné pro dopravu na dlouhou vzdálenost ale jsou chutnější a jemnější než tuhá, gumová rajčata ze supermarketu.Z pohledu pěstitelského mohou být staré a krajové odrůdy skromnější a otužilejší než moderní, vysoce prošlechtěné odrůdy nebo F1 hybridy, které si žádají chemickou ochranu pesticidy, pravidelnou zálivku nebo minerální hnojení.

Jak Vám mohou lidé ve vašich aktivitách pomoci?
Pokud by někdo měl svou odrůdu, kterou dlouho pěstuje, měli ji třeba na zahrádce již jeho rodiče nebo prarodiče a mohl by nám zaslat semena budeme velmi rádi . Důležité je znát, nebo vysledovat její původ do minulosti, alespoň do přelomu 70./80. let minulého století nebo ještě dále. Zájem máme o zeleniny – třeba fazolky, hrách, rajčata, salát …ale též o různé bylinky a květiny, množené semenem nebo i vegetativně.

Bohužel nemáme kapacitu sledovat ovocné dřeviny (tedy neposílat rouby). Jak postupovat je na našich internetových stránkách gengel.webzdarma.cz . Tam je i Odrůdový dotazník k zachycení informací a údajů, protože důležité je zachovat nejen odrůdu ale i třeba recept, co dobrého se zní dá uvařit, k čemu všemu je využitelná.