V Českých Budějovicích s papíry na poznámky, mapami a pásmem chodilo po náměstí šest lidí. „V Mýtě nás bylo alespoň 14," uvedl Milan Laba, který celou akci vedl. „Musím se pochlubit, je to můj nápad, dodal muž, který je též dělostřelcem u historické 32. c. a k. dělostřelecké baterie.

„My se snažíme zdokumentovat, které je větší a o kolik," uvedl Laba na adresu dvou podobných náměstí.

Dva čtverce

Vysoké Mýto: Čtvercové náměstí se řadí k největším v Čechách. Podle webových stránek města má rozlohu necelé 2 hektary (19 929 metrů čtverečních) a délku stran: 153, 147, 134 a 127 metrů. Ulice ústí v rozích a ve středu  stran. Uprostřed stojí morový sloup.
České Budějovice: Čtvercovému náměstí vévodí barokní kašna. Rozloha činí 17 768 metrů čtverečních. Jižní strana měří podle historika Jana Schinka 132,5 metru, severní strana
137,4 metru.

Úkoly v týmu z Vysokého Mýta byly před pár dny předem rozdělené. „K měření mě vybral pan Laba, protože jsem pečlivý člověk," uvedla s úsměvem Zdeňka Trhalová a zpoza kamery dodala Ivana Labová, že pořizují fotodokumentaci a natáčí i pro regionální televizi a časopis.

Pro celou partu to nebyla první akce tohoto druhu. „Stále se něco děje," zdůraznil Roman Blažek a na adresu iniciátora měření dodal, že už třeba založil i Armádu špásu. „Pořádáme i jiné akce," připojila Hana Mrázková. „Všichni jsme tu dobrovolně, ve svém volném čase," naznačila Dana Pařízková, že cesta a další náklady jdou na vrub samotných „měřičů". Ve Vysokém Mýtě je ale podpořil starosta alespoň symbolicky účastí na měření.

Cesta z Vysokého Mýta trvala 3,5 hodiny, vyráželi v šest ráno. Po dlouhé jízdě dorazili na náměstí, které je tomu jejich podobné nejen tvarem. I v Mýtě se náměstí jmenuje Přemysla Otakara II., na počest krále, který je založil v roce 1262.

Podle měření vysokomýtských nadšenců se ukázalo, že ani jedno náměstí není přesným čtvercem. A trochu větší je náměstí ve Vysokém Mýtě. Teď by to mělo být zapsáno i v České knize rekordů a kuriozit. Budějovické náměstí je sice o něco menší než vysokomýtské, zato se ale může pochlubit výjimečnou barokní kašnou a unikátní dlažbou.

Historik Jan Schinko, který se zabývá budějovickými dějinami, potvrzuje, že náměstí jihočeské metropole není přesný čtverec a dokonce upřesňuje, jak je to s proslulým „hektarem".

Uprostřed náměstí je položena keramická dlažba se žulovými pásy podle návrhu architekta Pavla Janáka. „Janákův čtverec má stranu 80 metrů, sám jsem to měřil. Po každé straně je pruh běžné dlažby, na které parkují auta, široký 10 m, takže Janákův čtverec a tyto dva  pruhy dávají  čtverec o straně 100 m, tedy 1 hektar," říká Jan Schinko.

Oficiálně má ale podle Schinka tento čtverec plochu  9 954 metrů čtverečních, protože má „useklé" rohy, proto to není absolutní jeden hektar. Další plochu představuje vozovka a chodníky, dohromady 17 768 metrů čtverečních. Celé náměstí se pak asi o čtyři metry rozevírá směrem k severu.

Keramická dlažba se žulovými pásy byla položena v letech 1938 a 1939. Dlaždičky jsou ze Šatova u Znojma.