Mezi těmi, kteří předčasně ukončili svůj život i lékařskou kariéru v nemocnici, je  také plukovník Jaroslav Hrdlička, vojenský lékař v Českých Budějovicích,  který byl  popraven v době heydrichiády.

Památku ruského legionáře, lékaře a bojovníka proti nacismu, kterého zastřelili nacisté 28. června 1942 na popravišti v Táboře, připomíná  v dolním areálu bývalé vojenské nemocnice pamětní deska. Až půjdete kolem, nezapomeňte se sem přijít podívat a vzdát hold člověku, který se obětoval za naši svobodnou budoucnost.

„O tátovi jsem se dozvídal až od maminky, protože jsem se narodil dva měsíce po jeho smrti," svěřil se čtenářům Deníku rodák ze Čtyřech Dvorů Jaroslav Hrdlička, který se pře dvěma lety 28. června zúčastnil pietní akce v areálu nemocnice, kdy si lidé připomínali sedmdesát let od lékařovy popravy.

„Charakter a morální vlastnosti člověka jsou utvářeny především v dobách nejtěžších, a těmi byly obě světové války," zdůraznil při projevu Zdeněk Hruška, předseda jednotky Československé obce legionářské Strakonice, který se dlouhodobě zabývá legionářským odkazem.

Připomněl, že Jaroslav Hrdlička působil před vznikem Československa jako lékař 
v ruských legiích. Během druhé světové války byl pak v domácím odboji, za což byl popraven.

„Za okupace tenkrát stačilo jen podezření, falešná záminka a něčí nenávist nebo zášť, 
a život byl ohrožen a zmařen," pokračuje  Zdeněk Hruška 
a zdůrazňuje, že Jaroslava 
Hrdličku tenkrát někdo udal.

Kdo to byl a kvůli čemu, zda kvůli závisti nebo kariéře, to se však už dnes nikdo nedoví.

Jaroslav Hrdlička se narodil  27. dubna 1895 v Liberci. 
V roce 1914 začal studovat medicínu v Praze, 15. března 1915 pak dobrovolně nastoupil jako medik k rakouskouherskému vojsku. Dne 21. července 1915 padl na ruském bojišti do zajetí a za rok vstoupil do čs. legií v Rusku, odkud se vrátil až 23. července 1920, tedy skoro dva roky po vyhlášení samostatnosti Československa.

Za své válečné hrdinství byl vyznamenán francouzským Válečným křížem se stříbrnou hvězdou. Po první světové válce pracoval jako vojenský lékař, od roku 1934 byl pak přednostou chirurgického oddělení vojenské nemocnice 
v Českých Budějovicích.

„Se začátkem okupace se postavení vojenských nemocnic československé armády zásadně změnilo," zdůrazňuje archivářka českobudějovické nemocnice Marie Šotolová.

„Je pravděpodobné, že za války se řada lékařů důstojníků připojila k poměrně masívnímu odboji ve skupině Obrana národa. V případě doktora Hrdličky se traduje jeho činnost v protifašistickém odboji pod heslem Londýn, ale není o ní známo nic bližšího," pokračuje Marie Šotolová s tím, že každá další svědectví o jeho aktivitách jsou vítaná.

Doktor Jaroslav Hrdlička po nacistické okupaci pokračoval v praxi odborného lékaře na Mariánském náměstí 
v Českých Budějovicích, kde měl soukromou ordinaci.

V únoru 1942 se pak oženil s Miladou Hlubockou, dcerou železničáře ze Čtyř Dvorů, která u něho pracovala jako asistentka. Svědky na svatbě jim byli režisér opery českobudějovického divadla Karel Zavřel, manžel Hrdličkovy sestry Hany, a Vladimír Klápa, majitel hotelu Zvon.

Manželské štěstí ale nemělo dlouhého trvání. Dne 26. 6. 1942 byl Jaroslav Hrdlička zatčen za schvalování atentátu na Heydricha a za dva dni 28. 6.  ho zastřelili v Táboře.

„Podle popravčího protokolu byl ten den doktor Jaroslav Hrdlička zastřelen s dalšími lidmi," pokračuje Marie Šotolová. „První z nich, protivínský lesmistr Cyril Kopecký, ještě stačil před smrtí zavolat Pravda vítězí!"

Za pár týdnů, 12. srpna 1942, se narodil Miladě Hrdličkové syn Jaroslav. Po válce byl jeho otec  povýšen na plukovníka in memoriam.