Volejbalisté Českých Budějovic přešli v semifinále přes DHL Ostrava i díky výbornému příjmu a obraně v poli. To obstarává společně s liberem Habadou smečař Vojtěch Zach, v těchto činnostech nepostradatelný článek Jihostroje. Včera ochotně odpovídal na dotazy Deníku.

Jaká byla semifinálová série očima momentálně nejstaršího smečaře týmu?
Trošku podobná té loňské, kdy jsme hráli s Ostravou finále. Tedy až na ten jeden zápas, který jsme nedotáhli tady doma do vítězství. Jinak ty první dva zápasy u nich doma byly naprosto totožné. Tedy přišly mi podobné. Nehráli jsme v prvním utkání moc dobře, přesto jsme vyhráli 3:2. Druhý zápas jsme byli nakopnutí výhrou a celkem snadno jsme je přehráli. Byli z toho zaskočeni, tak už to v play off po takové prohře bejvá. Člověk si během jednoho dne nestačí udělat takový odstup. Doma jsme měli vyhrát už první zápas, ale asi na nás lehla nervozita. To bylo pochopitelné, to se v takových situacích, kdy máte možnost udělat poslední krok, stává. Myslím si, že ten druhý den jsme už tohle zahodili, a proto jsme vyhráli. Hráli jsme více uvolněně a bylo to znát.

Jak moc vám chyběl váš kolega Miroslav Čajan, jenž kvůli zranění palce musel ve třetím utkání za stavu po sedmi výměnách odstoupit?
Myslím si, že jeho zkušenost nám hodně chyběla. Slyšel jsem to i od spousty jiných lidí. Je to tak. Kdyby neodstoupil, určitě bychom vyhráli už ten třetí zápas.

Alespoň výsledkově vypadá série jednoduchá, čekali jste takový hladký průběh?
Po Příbrami už jsme nevěděli, co můžeme čekat. Z mého pohledu jsme to jeli do Ostravy zkusit, ale že bychom počítali, že vyhrajeme, to si nemyslím.

Oproti základní části jsou vaše výkony odlišné, lepší. Čím to, že se dokáže Jihostroj vždy na play off tak dobře připravit?
V některých zápasech, jako byl ten čtvrtý či pátý v Příbrami nebo druhý v Ostravě, jsme byli lepší než v celé sezoně. Ale ten první zápas v hale DHL, to byl náš takový normální letošní výkon, který jsme předváděli v dlouhodobé části. Takový nevýrazný. Nevím, čím to je, že v play off se nám daří. Možná je to štěstím, ale také tím, že se na to každý více soustředí. Play off je prostě specifické. Moc dobře víme, a ne, že by základní část nebyla důležitá, ale druhý zápas základní části má jinou váhu než play off. Mančaftů, které byly první v tabulce, ale pak skončily v propadlišti dějin, bylo už spousta.

Je to i zkušenostmi?
Myslím, že jsme zkušený tým, protože náš věkový průměr už není nejmenší, řekl bych možná ideální. Tohle si uvědomujeme a v play off děláme asi více proto, aby to dopadlo dobře. Protože víme, že může přijít konečná. Žádná další šance už není, buď zápas zvládnete, nebo ne. Kdežto v základní části prohrajete a jdete do dalšího zápasu, jako by se nic nedělo.

Museli jste měnit něco na stylu hry, když zraněného Čajana nahradili mladíci?
Jsme na to s Habim (Petr Habada, pozn. redakce) už zvyklí, celou sezonu si bereme trochu víc prostoru na hřišti. Ne že bychom Čaja schovávali, ale snažíme se více přihrávat, protože on je lepší útočník, tak se mu trochu snažíme odlehčit. Povedlo se nám to i teď, i když Ostrava nám v tom také asi pomohla sama. Možná to bylo tím, že jsme dobře přihrávali, ale prostě nás svým podáním moc nepotrápili. To se těžko hodnotí, ale rozhodně jsme to zvládli.

A jak si podle vás Procházka s Emmerem vedli?
Vytkl bych jim několik věcí, ale ne v zápase. Vím, že to mají těžké, proto bych jim vytkl spíš věci v tréninku. Určitě mě za to napadnou, ale jsou věci, které mohou před zápasem v tréninku udělat lépe. Takové, které je pak v zápase posílí a mančaftu tím více pomůžou. Oni zatím tu zodpovědnost, kterou mají v zápase, nemají natrénovanou, protože to berou trochu lehkovážně. To je moje výtka k nim, ale jinak Klíčák (Martin Procházka, pozn. redakce) to zvládnul relativně slušně. Asi lépe než Jarda Emmer. To je jedině dobře, i když si myslím, že to mohlo být lepší. To se dá ale říci o každém. Vyhráli jsme, pro ně je to zkušenost, obrovská výhoda do dalších let.

Exbudějovický univerzál Motys ve službách DHL si vysloužil od trenéra Tomáše kritiku. Vy jste ho dokázali ubránit, příliš se mu nedařilo. Myslíte si, že to mohlo být i zraněním, které ho trápí?
Já si myslím, že se to seběhlo všechno dohromady. Určitě Radek neodehrál to, co Ostravští čekali, na co byli zvyklí. Příčin bude několik. Za prvé zranění. Jakákoliv bolístka, třeba jen malíček, může hrát obrovskou roli a ta absence v tréninku dělá hodně. Bylo to vidět i na Čajovi, když marodil s palcem. Dlouho netrénoval s míčem a těžko se do toho dostával. Radek měl pauzu před startem play off, to je vždy nepříjemné. Z druhé strany jsme se ale na něj připravovali. Známe ho dlouho, ale on je dobrý hráč, a když mu to jde, je mu jedno, kdo ho brání. On tyto zápasy umí, i když ho ti na druhé straně znají. Nám na něj ale obrana docela vycházela, vyzdvihnout bych chtěl Standu Pochopa, který ho dokázal zablokovat, což nám strašně pomohlo. Těžko říct, proč se mu proti nám nedařilo, i když podáním nás zlobil celou sérii. Tím je pověstný.

Jste potřetí ve finále, dá se říci, že už máte splněno? Už můžete hrát prakticky zcela uvolněně.
Může to být uvolněné určitě. Mám ten pocit, že když jsme přešli přes Příbram, dalo se říci v kontextu s průběhem sezony, že máme splněno. Dostali jsme se o kousek dál, porazili jsme Ostravu, můžeme říci, že máme dvojnásobně splněno. Ale není to tak. Finále je finále, ta šance je tu potřetí za sebou, moc pěkné. Budeme mít Kladno nebo Opavu, vyhrát můžeme, prohrát můžeme, svázaní asi nebudeme. Půjdeme do toho uvolněně a s nadšením. Pro nás je to výhra a psychická vzpruha, jak jsme se sem dostali, takže si to užijeme.