„Záchranná ulička má být takovou samozřejmostí jako užívání záchranných pásů a helem,“ požaduje šéf představenstva dálniční společnosti Asfinag Klaus Schierhackl.

„Nám novela přináší především právní jistotu,“ říká hornorakouský velitel záchranné služby Christoph Patzalt v deníku OÖN. Řidiči služby už jsou týdny školeni pro chování v „záchranných uličkách“, které mají umožnit jejich příjezd k nehodě o dlouhé minuty dřív. Šance zraněných na přežití tím prý stoupají až o 40 procent. (www.rettungsgasse.com)

Drogy: méně mrtvých

Počet stíhání drogových deliktů v Rakousku letos stoupl zhruba o tisíc na 24 000, především prý zkvalitněním práce policie. Obětí předávkování je o 17 míň – 170. Příčiny podezřelé smrti sedmnáct dalších nebyly potvrzeny pitvou. Průměrný věk zemřelých je 32 let. Jen osmnáct procent obětí jsou ženy.
„Nejčastější ‚experimentální‘ drogou zůstává konopí,“ píše deník OÖN. Zkušenosti s ním začíná sbírat 30 až 40 procent mladistvých.

Rakouští experti varují před zvyšujícím se zneužíváním psychofarmak, například uklidňujících nebo povzbuzujících přípravků. „Tato léčiva jsou bohužel příliš často lékaři předepisována,“ říká v deníku Klaus Lagemann z linecké drogové prevence. „Tento fenomen je u nás podceňován.“

Pacienti závislí na opiátech mají v Rakousku 20 let možnost substituční terapie medikamenty Methadon nebo Substitol. „Zatím co v roce 2001 se tohoto programu účastnilo kolem 4600 pacientů, loni to bylo už 14 900,“ udává linecký list. Drogová zpráva kritizuje stále klesající počet praktických lékařů, kteří jsou ochotni tuto léčbu provádět. Tento deficit zaznamenávají i v Horních Rakousích.

Obřady i bez kněží?

Také pasovský deník PNP zaznamenal reformní trend rakouských farností, které chtějí konat eucharistické obřady i bez přítomnosti kněze. „To je centrální požadavek všech římsko–katolických reformních hnutí v Rakousku,“ uvádí list. Ta se sešla minulý týden v Linci k projednání společného postupu. „Každá obec má právo na svého duchovního pastýře. Pokud biskup nedostojí své povinnosti jej zajistit, využijí obce s odvoláním na institut všeobecného kněžství věřících a budou obřady zajišťovat samy,“ tlumočí PNP závěry, k nimž zástupci alternativních platforem v sobotu v Linci došli.

Podle listu podobný postoj zaujímá i iniciativa kněží, k níž se hlásí 380 duchovních z celého Rakouska. 84 se sešlo v neděli rovněž v Linci pod vedením bývalého vídeňského generálního vikáře Helmuta Schüllera. Ten podle PNP řekl, že nebude–li k dispozici kněz, mají obce mít možnost jmenovat „přednostu“, který bude moci obřady celebrovat. Tato představa má prý původ ve starocírkevním obřadu společného lámání chleba.

Pasovský deník vysvětluje, že největším problémem rakouské církve je nedostatek kněží. Už dlouhá léta nejsou obsazeny všechny fary, musejí být spojovány a kněží, kteří mají na starost dvě, tři farnosti, jsou přetíženi. Situaci zhoršuje podle PNP vyloučení stovek kněží ze stavu kvůli porušení celibátu. Ti by podle protestujících kolegů měli mít možnost vrátit se na kazatelny.