Vražda, či sebevražda v Alšovce. To vyšetří kriminálka Místa zločinu Budějovice

Jan Hřebejk točil dva díly Místa zločinu České Budějovice. Pachatele vybíral sám

Mluvčí AJG Paulina Skavova zmínila, že se štábem byla perfektní spolupráce a neměl náročné požadavky. „Vše se zvládlo během asi pěti natáčecích dní, nemuseli jsme omezovat ani návštěvníky galerie. Jediné, co si vybavuji, tak že se mě z produkce ptali, zda pokvetou rododendrony,“ zavzpomínala.

Kromě obrazu i pravý oběšenec

Vedoucí marketingově produkčního oddělení a PR AJG Marek Svoboda se účastnil celého natáčení. Mohl tak doplnit řadu zajímavých detailů. „Scéna s lidským oběšencem se natáčela na historickém dřevěném schodišti ve velkém sále, štáb také využil horní balustrádu, tudy se dovnitř vloupají zloději,“ přiblížil.

Policejní pes si zahrál v seriálu Místo zločinu České Budějovice. Vypátral vraha

Chtěli rozbít okenní tabulku. „To však v památkově chráněném objektu nelze, tak museli stávající nahradit věrohodnou rekvizitou,“ dodal Marek Svoboda. Dalším netradičním požadavkem bylo, že by rádi použili záběry z bezpečnostních kamer. „To jsme však z bezpečnostního hlediska nemohli dovolit, protože bychom tak prozradili ochranné zabezpečení,“ vysvětlil.

I menší výstavní prostory posloužily jako kulisy kriminálního děje. „Instalovala se seriálová výstava včetně vzácného obrazu z našich sbírek Modlitby za oběšence (nebo také Pohřební řeči o oběšenci) od H. S. Pinkase,“ podotkl. Příběh ale začíná v proskleném vstupu. „V oranžérii se odehrává večerní vernisáž, druhý den pak najdou mrtvolu,“ poznamenal.

Více o slavném obrazu ze sbírky AJG (150 let ztracený kousek), které jako první zobrazovalo reálnou sebevraždu zde: 

Ředitel AJG Aleš Seifert popsal význam slavného obrazu. „Namaloval ho a představil Hyppolit Soběslav Pinkas v roce 1861 na pařížském Salonu. Po sedmi letech, co ho nemohl prodat, napsal svému otci, že ho drobně upravil. V podstatě třetinu obrazu v místě, kde byl oběšenec, vyškrabal, a přemaloval,“ přiblížil.

Kradli i v kanceláři

Místem činu se stala i kancelář ředitele galerie Aleše Seiferta. Ale vše se štábu podařilo uklidit beze stopy tak, aby nic nepoznal. „Zloději se tam vloupají, úplně všechno rozházejí od propisky na stole až po katalogy. Zajímavé je, že si filmaři předtím vše vyfotili a po dotočení scény perfektně vrátili do původního stavu,“ popsal Svoboda.

VIDEO: Nové Místo zločinu České Budějovice je tu, u Vltavy najdou tělo na kusy

V samotné epizodě se vše točí kolem padělání uměleckých děl, ale více nechtěli autoři ani zúčastnění prozradit. „Seriálovou výstavu jsme doplnili i dalšími obrazy s depresivními motivy a smrtí, které máme v depozitáři. V našich prostorách si štáb zařídil i improvizovanou padělatelskou dílnu. Jedná se o naši skutečnou technickou místnost, kde se jim líbil i nepořádek a výzdoba včetně svačin našich zaměstnanců,“ smál se Seifert.

Všechny z galerie bavilo pozorovat profesionály při práci. „Spolupráce byla skutečně perfektní, vše se podařilo vyřešit, i zavěšení pravého oběšence, což byl náročné. Sami jsme zvědaví, jak bude díl vypadat na televizních obrazovkách," hodnotili.

Hned několik mrtvých

Informace doplnil autor námětu, producent Martin Froyda. Seriálový příběh je dle jeho slov spíše smyšlený, odehrává se v galerijním prostředí, součástí je ale dokonce série trestných činů.

„Tento příběh měl původně nějaký reálný základ, ale nakonec jsme se od něj vzdálili. Je spíše vybudovaný na reálných principech, které se při kriminální činnosti tohoto druhu používají,“ naznačil s tím, že zločinecké techniky jsou věrné.

Místo zločinu České Budějovice bude v Chlumu u Třeboně. Vrah zabije seniorku

Tentokrát prý následují dvě mrtvoly za sebou. „Řetězí se to, děj se posune k další vraždě, ale více už neprozradím,“ smál se Froyda. Hlavní děj se odehrává v galerijním prostředí a točí se kolem obchodu s uměleckými díly. „Nechci prozrazovat zápletku, která je důležitou součástí děje, půjde o překvapení, zvrat pro diváky,“ napínal.

Hluboká okouzlila

Natáčení v prostředí galerie Froyda považuje za úžasné. „Měli nás tam rádi, výborně se o nás starali. Snažili se být se vším nápomocní, nechyběla vzájemná empatie, vycházeli nám vstříc z Alšovky i ze zámku. Jan Hřebejk je milovníkem umění, a tak nechyběla vzájemná komunikace i na toto téma,“ popsal Martin Froyda s tím, že dny strávené na Hluboké považuje za velmi pěkné.

Diváci se mohou těšit na netradiční záběry z dronů i plavbu na loďce. „Kromě zámku a galerie jsme točili i dole na rybníce a v jednom z místních rodinných domků na okraji Hluboké na druhé straně rybníka. Líbila se nám architektura objektu ve francouzském stylu, v tom příběhu tam bydlí manželka oběšeného,“ uzavřel autor předlohy.