S manželkou Karin odehráli církevní koncert pro vuvuzelu a orchestr. Wisgalla si za pět eur opatřil plastikový dechový nástroj v Baumarktu, „samozřejmě v černo – rudo – zlatém německém designu“, jak podotýká pasovský deník PNP. Pak hledal skladbu, která by byla vhodná pro přirozený tón kónické „roury“ trubky, a našel ji v dílu Leopolda Mozarta. Ten pro svého syna Wolfganga Amadea komponoval jednoduché klavírní skladby, které nyní Wisgalla transponoval pro vuvuzelu, vysvětluje list. Věřící v Bad Füssingu prý byli experimentem nadšeni.

Drahé pětky

Až 32 eur za hodinu intenzivního doučování musejí platit rodiče rakouských žáků, kteří se o prázdninách připravují na reparáty. Zjistila to Zaměstnanecká komora (AK). Linecký deník OÖN píše, že 60 000 až 70 000 žáků dostane na vysvědčení jednu či více pětek. Asi dvě třetiny budou v září opravovat. „Podle ochránkyně konzumentů v AK Manuely Delapinové vydají rodiče za privátní doučování v létě 35 milionů eur. Průměrná individuální hodina stojí 25 eur, skupinová 7,71 – 23 eur.“

„Hravý“ národ

Z výherních automatů měl dosud rakouský státní rozpočet asi 100 milionů eur na daních. Změnou zákona (hlavně zvýšením hranice vsazu i výher, ale i kontrolou rizika závislosti mj. snížením počtu přístrojů) očekávají zákonodárci až 170 milionů, ale podle šéfa prognostického úřadu Bernharda Felderera to bude nejvýš 120 milionů. Felderer v OÖN apeluje na spolkové země k co nejpřísnější kontrole dodržování nové normy.

Výherní automaty se v posledních deseti letech v Rakousku silně rozrostly a dnes už představují 42 procent hrubého výnosu ze všech her včetně kasín a sázek. „Loni provozovatelé legálních a nelegálních automatů vydělali 508,8 milionu eur,“ píše linecký deník. „Výnosy z loterií a videoterminálů pak činily 600,5 milionu.“ Podle OÖN Rakušané vydávají za hazardní hry asi o třetinu víc než za vzdělávání. „Do různých her šlo loni 2,5 procenta výdajů rodin, v roce 2001 jen 1,4 procenta,“ uzavírá list.

Ohroženi prasaty

V Mühlviertlu při české hranici, v „zeleném pásu“ podél někdejší železné opony, se podle lineckého deníku OÖN v posledních letech enormně přemnožila divoká prasata – „k utrpení mnoha zemědělců, jimž jsou zvířata schopna zplundrovat celé akry polí“, jak list píše. Myslivci prý mají plné ruce práce s udržením populace prasat ještě v únosném rámci.

Okresní předseda myslivců v Rohrbachu Hieronymus Spannocchi v deníku uvedl, že směrem k východu je situace nejhorší. Jen ve vojenském výcvikovém prostoru Allentsteig ve Waldviertlu je například ročně složeno na tisíc sviní. Prasata se ale přemnožila i kolem hornorakouských obcí Reichenthal, Bad Leonfelden a Vorderweissenbach. V okrese Urfahr – venkov bylo v posledních dvou letech uloveno vždy více než sto kusů. Letos by jich mělo být daleko víc.

Rakušané na letišti

Exkurzi na českobudějovické letiště, „které má velký potenciál“ (OÖN), absolvovali starostové z mühlviertelských obcí euregia. „Vedle Lince a Mnichova by mohly mít brzy zajímavé letiště pro občany Mühlviertlu i Budějovice,“ napsal linecký deník. Informoval, že v příštích měsících chtějí Jihočeši získat pro své letiště „plnou licenci“.

List připomíná, že na bývalém velkém vojenském letišti funguje od roku 2006 vnitrostátní letecká přeprava. V březnu 2008 dostala letecká společnost založená Jihočeským krajem a městem České Budějovice licenci k provozu „neveřejného mezinárodního letiště“. To znamená, vysvětluje deník, že zde mohou přistávat letadla až do rozpětí křídel 36 metrů, ale kvůli chybějící radarové navigaci jen ve dne, přičemž odbavení musí být nahlášeno 24 hodin předem. „Letiště usiluje o licenci veřejného mezinárodního letiště v roce 2013,“ uvádějí OÖN a zmiňují průběžnou modernizaci areálu od roku 2009 včetně nedávné prezentace nové věže a správní budovy veřejnosti. „Je důležité, aby naši starostové byli informováni o vývoji v regionu. Proto organizujeme tyto exkurze do sousedních zemí,“ řekla v deníku předsedkyně euregia Gabriele Lackner-Straussová.