Astronom Miloš Tichý vysvětlil, že teleskop Klenot, který je chloubou kleťské observatoře, odborníci vyvinuli právě pro pozorování i tak malých těles, jakým byla zmíněná planetka o průměru 15 až 17 metrů.

„Ostatně v říjnu 2003 jsme právě teleskopem Klenot objevili planetku, která měla stejné rozměry jako ta, jež se zřítila nad Uralem," připomněl Miloš Tichý. Páteční událost podle odborníka ukázala, že varování kleťských astronomů před nebezpečností malých blízkozemních planetek nejsou planá. „Výsledná energie výbuchu po páteční srážce planetky se Zemí byla stejná, jako kdyby vybuchlo 25 hirošimských atomových bomb. Kdyby se to stalo třeba nad Prahou, následky by byly nepoměrně horší," zdůraznil Miloš Tichý.

K obdobné srážce dochází podle současných poznatků astronomů jednou za sto let. Podobný incident se podle Miloše Tichého udál naposledy v červnu 1908, a to na Sibiři nedaleko místa páteční srážky.

Rovněž v pátek Zemi těsně minula planetka s označením 2012 DA14. Podle Miloše Tichého tento jev se zmíněným výbuchem nijak nesouvisí.