„Těším se na každého z vás, jen mi dovolte jednu větu, nebo spíš myšlenku, kterou musím zmínit. K tomu, aby se talent opravdu rozvinul jsou potřeba tři věci. Potřebujete dobré vedení, které začíná v rodině. Takže já děkuji vašim rodičům a gratuluji vám, že je máte. Potřebujete dobré vedení, ať už ve škole, nebo někde v klubu. Takže vám gratuluji k tomu, že máte dobré učitele, dobré trenéry, dobré vedoucí. A ta třetí věc, to jste vy sami. Vy, kteří máte kromě talentu také píli a houževnatost. Dnes jste ještě malí, ale já vám přeji i do budoucna, aby vám žádná z těch výše jmenovaných věcí nikdy nechyběla a my se s vašim talentem, pílí a houževnatostí potkali i poté, co dospějete,“ uvedl při předávání ocenění Pavel Klíma.

Nominace do ankety, jejímž vyhlašovatelem byl Dům dětí a mládeže v Českých Budějovicích, byly přijímány do 4. února 2022. Úspěšné žáky a studenty ucházející se o ocenění Talent Jihočeského kraje za rok 2021 mohli navrhovat učitelé, vychovatelé, vedoucí kroužků, rodiče, příbuzní nebo třeba kamarádi. Kompletní výsledky lze najít na webu Domu dětí a mládeže v Českých Budějovicích, který patří pod Jihočeský kraj.

Spolupráce sousedů

Mobilita bez hranic, Hospodářská platforma či Památky žijí. To jsou příklady projektů 20leté spolupráce Jihočeského kraje a Dolních Rakous v rámci Euroregionu Silva Nortica. Jejím cílem je vzájemná podpora v oblasti přeshraniční dopravy, rozvoje hospodářství či cestovního ruchu. U příležitosti uvedeného 20.výročí to uvedl náměstek hejtmana pro kulturu Pavel Hroch. Konkrétně během vernisáže výstavy Silva artis, která se konala letos v polovině února v Třeboni.

Pavel Hroch zároveň sdělil, že během zmíněného období Jihočeši se svými rakouskými sousedy společně oslavili rozšíření Schengenského prostoru v roce 2004 v Českých Velenicích či 10. výročí od založení euroregionu v roce 2012 v Hospodářském parku České Velenice / Gmünd. „V roce 2004 se Euroregion Silva Nortica stal Správcem Fondu malých projektů a tuto činnost vykonává doposud, tedy celých 18 let. Ve čtyřech programových obdobích byly podpořeny stovky malých projektů za miliony eur. Administrace Fondu malých projektů se stala hlavním územním přínosem euroregionu a ukázala, že fond je významným nástrojem pro podporu přeshraniční spolupráce,“ dodal náměstek hejtmana.

Projekty pro cestovní ruch

Budoucnost euroregionu pak Hroch vidí například právě v pokračování Fondu malých projektů v programovém období 2021 až 2027, ve kterém by měly být opět podpořeny kromě projektů „people-to-people“ také malé investiční projekty v oblasti cestovního ruchu. Zároveň mají být dále podporovány projekty přeshraniční spolupráce členských měst a obcí euroregionu, různých typů škol a dalších zařízení - kulturních, sportovních, vzdělávacích, zdravotnických apod. „Pokračování spolupráce v Evropské unii nám dává naději, že společně překonáme všechny zdravotnické, klimatické a hospodářské výzvy, které jsou před nás v současné době kladeny. Jen tak můžeme společně dosáhnout těch cílů, se kterými jsme před 20 lety náš Euroregion Silva Nortica zakládali,“ uzavřel Pavel Hroch.

Podnikatel roku

Titul Podnikatel roku 2021 Jihočeského kraje v jedné z anket putuje do rodinné firmy nanoSPACE. Společnost EY s podporou hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby vyhlásila vítěze soutěže EY Podnikatel roku 2021 Jihočeského kraje. Stali se jimi Jiří Kůs a jeho dcera Lucie Konečná z domažlické společnosti na vývoj a výrobu produktů z nanovlákenných membrán, která je zakládajícím členem Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a součástí edukačního projektu „Česko je nano“. I díky nim se Česko právem řadí mezi světové lídry oboru, jehož rozmach akcelerovala i pandemie covid-19.

Stejně jako ve všech dalších regionech, i v Jihočeském kraji vybrala vítěze nezávislá porota složená převážně z držitelů titulu EY Podnikatel roku České republiky z minulých let. Ačkoliv byl v tomto kraji EY Podnikatel roku letos vyhlášen teprve potřetí v celé historii soutěže, může se jihočeský region pyšnit celonárodním vítězem, kterým se v roce 2014 stal Vlastislav Bříza, majitel holdingu KOH-I-NOOR.

Dlouholeté úsilí

Udělit letos ocenění Jiřímu Kůsovi a Lucii Konečné se porota rozhodla nejen za jejich desetileté úsilí, s jakým se věnují rozvoji nanooboru na české i světové úrovni, ale i za schopnost a nasazení, s jakým dokázali v roce 2020 reagovat na situaci spojenou s pandemií covid-19. Tehdy totiž museli svůj byznys doslova ze dne na den velmi rychle adaptovat. Z pár desítek objednávek denně se díky jejich výrobě nanovlákených roušek a antivirových šátků stalo deset objednávek za minutu a obrat firmy narostl o neuvěřitelných 4 000 %. To jim umožnilo soustředit se ještě více na ekologii a udržitelnost, která prostupuje podnikání i život Jiřího a Lucie na všech úrovních, čímž jen potvrzují, že jim titul náleží právem.

„Já i moje dcera jsme zažili malý, i když samozřejmě velmi příjemný šok a překvapení. Ocenění vnímám jako velkou satisfakci, protože cesta k tomu, aby nanoSPACE začala prosperovat, byla hodně daleká a často nelehká,“ uvedl k získání titulu Jiří Kůs.

Jiří a Lucie vždy snili o vlastním vývoji, který nově zastřešuje dceřiná firma nanoSPACE Technology. Dle jejich slov je pro ně největším hnacím motorem tvůrčí proces, nikoliv miliony na účtu. A péče, se kterou k podnikání přistupují, tomu odpovídá. Do budoucna se chtějí ještě více zaměřit na environmentální aspekt podnikání a zabývat se například biodegradovatelnou nanomembránou. Dlouhodobá vize nanoSPACE je stát se globálním hráčem na trhu s nanotechnologickými výrobky za dodržení lokální a ekologické výroby.

„My všichni si dobře uvědomujeme, že jsou to právě podnikatelé, kdo táhnou náš region kupředu. Jsem rád, že existuje soutěž, která dává příležitost jim za jejich práci, odvahu a houževnatost poděkovat. Za to, že se nebáli, šli za svým snem a vybudovali úspěšnou firmu, která dává práci našim občanům a vytváří trvalé hodnoty, které pomáhají zlepšovat život v Jihočeském kraji,“ uvedl hejtman Martin Kuba.

Most v Týně nad Vltavou

Jihočeský hejtman potvrdil i chystanou velkou investici kraje v Týně nad Vltavou, kterou již Deník čtenářům představil. Připravuje se rekonstrukce mostu přes Vltavu na hlavním silničním tahu. Předpokládané náklady činí 254,1 milionu korun. Datum realizace do konce roku 2023. Důvodem rekonstrukce je špatný technický stav mostu. "Zadávací řízení na výběr dodavatele prací schválili krajští radní," potvrdil hejtman Martin Kuba.

Stateční studenti

Statečnost sedmi studentů z vodňanské rybářské školy ocenil v minulých dnech náměstek hejtmana Pavel Klíma. Za to, že neztratili duchapřítomnost a aktivně pomáhali při záchraně tonoucí ženy s dítětem ve Vodňanech, předal každému z nich čestné uznání a poukaz na nákup sportovního vybavení v hodnotě tisíc korun.

„Nikdo z nás nedokáže odhadnout, jak by se v tak vypjaté situaci sám zachoval. Jde o vteřiny, kdy se musíte rozhodnout. A ti kluci prokázali nejen neuvěřitelnou odvahu, ale také vzájemnou sounáležitost. Museli se rozhodnout během vteřiny a rozhodli se tak, že dva do té vody vlezli a pomáhali tu ženu s dítětem vytáhnout. Ostatní jen tak nečinně nestáli a přivolali policii. To jsou všechno kroky, které musíte udělat okamžitě, bez rozmyslu. A oni to zvládli. Z té situace se nesložili a okamžitě pomáhali,“ zdůraznil náměstek hejtmana pro oblast školství Pavel Klíma a vyzdvihl zásluhy žáků vodňanské Střední rybářské školy, kterou kraj zřizuje. „Já jsem vlastně rád, že když už se tak smutný příběh musel stát, prokázali tito mladí lidé, jak kvalitní mají charakter. Není náhoda, že si ke studiu vybrali právě vodňanskou rybářskou školu, která svou filozofií a důrazem na lásku k přírodě láká ke studiu mladé lidi, kteří jsou svým založením k pomoci druhým nastaveni, což se toho nešťastného prosincového večera potvrdilo,“ zamyslel se Pavel Klíma.

Dramatickou situaci, ve které se kluci začátkem prosince nacházeli, popsal jeden ze studentů, který neváhal a vrhl se na pomoc do ledové řeky Blanice. „Když jsme přecházeli přes most, slyšeli jsme divné zvuky, šli jsme se tedy pod most podívat a všimli si topící se ženy. Chvíli jsme nevěděli, co máme vlastně dělat. Potom jsme si rozdělili úkoly. Já a spolužák jsme tam vlezli a ostatní naváděli záchranné složky,“ popsal jeden ze studentů Antonín Havlík s tím, že v takové situaci se ukáže výhoda většího kolektivu. „To dítě se nehýbalo a žena nemohla mluvit, jak měla plíce plné vody. Bylo dobře, že nás tam bylo tolik, mohli jsme na tu situaci reagovat lépe, než kdybych tam byl sám,“ uvedl Antonín Havlík.