V deníku OÖN to potvrdil zemský rada pro dopravu Hermann Kepplinger.

Aktivisté ve Gmundenu požadují už leta celoplošný zákaz tranzitní těžké nákladní dopravy. Jako příklad uvádějí Wachau, kde už byl dávno z turistických důvodů průjezd kamionů zakázán. Nyní vláda hlasy kritiků vyslyšela a uzavřela Pötschenpass (B 145) a Koppenpass pro tranzit vozidel nad 3,5 tuny. Solnohradská zemská vláda zase podle OÖN pracuje na zákazu jízdy po B 158. „Tak by mohla být odříznuta úniková cesta řidičům vyhýbajícím se přes Solnou komoru dálničnímu mýtu,“ vysvětluje list.

Podle zjištění okresního úřadu ve Gmundenu má ale tranzitní doprava na provozu podíl jen pět až deset procent.

Proti "černým marodům"

Hornorakouští zaměstnanci loni promarodili o 17 procent víc času než v roce 2006. „A to přesto, že nemocnost 40 let předtím stále klesala,“ napsal deník OÖN.

Podle prezidenta zemské Hospodářské komory Rudolfa Traunera to pro firmy znamená o 90 milionů eur vyšší výdaje na pokračující mzdy a na následky nepřítomnosti (přesčasy, brigádníci atd). Jeden z důvodů vidí v množících se případech nehod ve volném čase a požaduje zavedení povinného pojištění. K zamyšlení by prý bylo také krácení pokračující mzdyv těchto případech o 50 procent.

Trauner viní také lékaře z lehkovážného psaní neschopenek a pacienty z předstírání chorob. Podle studie EU prostonají Evropané ročně 120 milionů dnů neoprávněně. „Propočítáno na Horní Rakousy by to bylo 237 000 dnů čili 15,3 milionu eur náhrad v nemoci,“ uvádí list. Prezident komory dále vyzývá zdravotní pojišťovny k přísnějším kontrolám. V roce 2009 jich bylo 3885. Z nich 889 skončilo písemným varováním, 2405 předvoláním před šéflékaře. Podle Traunera by přistižení „nemocného“ mělo mít trestněprávní důsledky.

„Zaměstnanecká komora kontruje jinými argumenty: podle statistik chodí prý 41 procent pracujících do zaměstnání nemocných,“ uzavírají OÖN.