„Tady pozor, pojďme raději na chodník,“ upozornila Martina u vrátnice, k níž přijelo nákladní auto s domovním odpadem. V komunikaci před závorou je zabudována váha. Za pár vteřin je auto pryč. Chvíli na to jsme ho viděli o pár desítek metrů dál u vjezdu do bunkru. Na displeji se objevilo jeho číslo, obsah auta se uvnitř řidič sklopil a odjel.

Těchto odpadů tady k výrobě elektřiny a tepla za rok využijí na 250 tisíc tun. „Tento objem si představte jako tři fotbalové stadiony zaplněné až po střechu,“ poznamenala průvodkyně.

Praktické i umělecké zpracování

Zůstali jsme na továrním dvoře, protože ZEVO Spittelau není jen tak obyčejným zařízením na energetické využití odpadů. Jeho vnější podobu mu dal světoznámý architekt Friedensreich Hundertwasser. Odtud i označení Hudertwasserův hrad fantazie. Barevné sloupy, fasády s uměleckými malbami. Každé okno jiné a obklopené keramickými mozaikami. I po mnoha letech je to příklad symbiózy mezi technologií, ekologií a uměním.

Zdroj: Lenka Pospíšilová

„Právě upravujeme střechu. Jinak je osázená rostlinami, keři a stromy, během roku se krásně zelená,“ ukazovala průvodkyně do výšin. Pak už následovala exkurze samotným provozem. Hodně prostoru se věnuje popisu fungování technologie spalování, separaci kovů ze škváry či množství vyrobených energií. K tomu slouží řada zastávek u vitrín a elektronických tabulí určených právě návštěvníkům. Ty vypráví o ochraně ovzduší, bezpečném třístupňovém čistění spalin.

Není jediným výkonným energetickým zdrojem

Dvoumilionová Vídeň má rozvinutou síť zásobování teplem a chladem. K uspokojení tepelných potřeb slouží celoročně několik stabilních energetických zdrojů logicky rozmístěných po celém území města. Základními pilíři jsou právě zařízení na energetické využívání odpadů. Mimo Spittelau to jsou Pfaffenau také s roční kapacitou 250 tisíc tun, Flötzersteig 200 tisíc tun a Simmeringer Haide 100 tisíc tun odpadů. A částečně i nedaleké lokality Zistersdorf (162 tisíc tun) a Zwentendorf (500 tisíc tun); který nahrazuje část potřebného výkonu po ukončení projektu jaderné elektrárny Dürnrohr.

Teplárna České Budějovice. Ilustrační foto.
V Budějovicích nezmění jízdné v MHD, ale zvednou ceny tepla

Aby tato ZEVO v zimě uspokojila všechny odběratele elektřiny a tepla, musí se do soustavy zapojit ještě 30 procent zdrojů spalujících zemní plyn. „Jeho podíl se ale v budoucnu sníží na pouhou desetinu. To do provozu uvedeme nové geotermální zdroje,“ dodala průvodkyně Martina. Mělo by jít o průmyslová tepelná čerpadla, která zajistí 20 procent produkce.

Základním pilířem komunitní energetiky ale zůstane stále komunální odpad. Dodává přitom, že z jedné spálené tuny zůstane přibližně kilogram nebezpečného odpadu. „Ten firma odváží do solných dolů v Německu, neboť Rakousko nedisponuje úložištěm pro tento odpad,“ vysvětlila.

Mísení a homogenizace odpadu

Zpoza skleněného balkonu se pak otevírá pohled do bunkru, v němž drapáky pojízdného jeřábu rozhrnují a navzájem promíchávají navezený odpad z domácností a firem. Ani tady necítíme žádný zápach. Odtud pak odpad míří do kotlů. Občas se mezi ním objeví do velkoobjemových kontejnerů vyhozený nábytek, a jednou prý i malé auto.

Zatímco nábytek se rozdrtí na štěpku a spálí, auto museli řemeslníci rozřezat a po kusech odvést do železáren. Zastavení výroby a další náklady jeho exmajitel musel zaplatit. Odhalila ho totiž kamera umístěná u velkoobjemových kontejnerů, do nichž vozidlo umístil.

Návštěvnické centrum plné zábavy

Exkurze končí tam, kde začala, v návštěvnickém centru. Jeho součástí jsou i interaktivní hry a úlohy věnované produkci a všemožnému využití energií. Takový mini zábavný technický park. Pravda, nesrovnatelný s plzeňskou Techmania Science Center či brněnskou VIDA! Ale princip je podobný – přiblížit zájemcům hravou formou svět energetiky, energetických úspor a vytvořit prostor k zamyšlení na téma ochrany životního prostředí.

Den pro zelené město v českobudějovické teplárně.
Den pro zelené město přilákal v Budějovicích dva tisíce školáků

Pro osmiletého Davida a jedenáctiletého Daniela, kteří z Českých Budějovic cestovali v doprovodu maminky, to byla prima zábava. „Hlavně pohánění autíček lidskou silou,“ zmínil David. Právě točení „klikou“ vyrábělo anergii, která autíčka po autodráze poháněla.

Inspirace pro jihočeskou metropoli

Může být právě ZEVO Spittelau inspirací i pro českobudějovickou teplárnu, připravující projekt ZEVO Vráto? Takové zařízení má do konce roku 2028 vyrůst v brownfieldu po dosluhující uhelné výtopně Vráto.

„Rakousko je pro nás v oblasti cirkulární ekonomiky velkým vzorem. Také už konečně musíme zastavit skládkování odpadů a plýtvání drahocennými zdroji. Ale i v Čechách najdeme mnoho příkladů úspěšné praxe. Málo se třeba ví, že první spalovna odpadů v Rakousko-Uhersku byla již v roce 1905 postavena v Brně (pozn. redakce dnes SAKO Brno). V Plzni – Chotíkově zase stojí jedna z nejmodernějších kapacit na energetické využívání odpadů v Evropě. Jisté je, že také v Budějovicích chceme, aby se tento ekologický a účinný zdroj stal přínosnou součástí života v Jihočeském kraji a oblíbeným místem pro širokou veřejnost,“ podotkl Václav Král, předseda správní rady ZEVO Vráto a předseda představenstva teplárny České Budějovice, který se výletu také zúčastnil.

Zdůraznil také, že by nemělo jít jen o objekt samotný, ale i široké okolí, včetně nedalekých vráteckých rybníků, které mohou současně sloužit lidem. „Velkou výhodou je, že pozemky v okolí našeho areálu jsou většinou městské, proto brzy vyhlásíme mezinárodní architektonicko – krajinářskou soutěž a její výsledky také podrobíme veřejné debatě,“ naznačil Václav Král.

Využití odpadu na jihu schází

Městská teplárna v rámci své koncepce vybuduje moderní energetický zdroj, zajišťující bezpečnou a ekologickou výrobu energií pro všechny. A přitom jak předseda Král dodal, inženýrská stavba nemusí plnit jen svůj účel, ale může zároveň i dobře vypadat.

V jižních Čechách kapacita na přeměnu efektivně nerecyklovatelného odpadu v tepelnou a elektrickou energii chybí a také proto zde nadprůměrné množství odpadů končí bez jakéhokoli užitku na skládkách. Zbytečně se tak plýtvá zdroji, a ještě se zatěžuje životní prostředí.

Teplárna České Budějovice. Ilustrační foto.
Budějovická teplárna skokové zdražení nechystá, ceny oznámí v prosinci

„Je to technologie, kterou využívají ve stovkách evropských měst. Bezpečná, spolehlivá, přívětivá k životnímu prostředí. Prostě ekologie bez ideologie. Těžko by jinak v centru Vídně a jeho okolí stály hned čtyři taková zařízení,“ dodal Král.

Než se tento záměr, vycházející z předloni schválené Strategie pro zelené město, podaří zrealizovat, v provozu už bude horkovodní napaječ z jaderné elektrárny Temelín a následně i kotel na spalování biomasy. Tento unikátní palivový mix umožní postupně snižovat objem spalovaného uhlí a tedy i do ovzduší vypouštěné množství emisí oxidu síry, dusíku či skleníkových plynů. Se spuštěním ZEVO Vráto pak více než stodesetiletá uhelná éra v budějovické teplárně definitivně skončí.