V prostorách Krajského úřadu v Českých Budějovicích jste nyní připravili výstavu, která má veřejnosti přiblížit život neslyšících. Návštěvníci uvidí fotografie, videa, figuríny. Do kdy bude expozice přístupná a kdo ji připravil?

Výstava NEbojte se NEslyšících!, která se koná pod záštitou Jihočeského kraje, potrvá do konce listopadu. Koncepci výstavy jsem vymýšlela já. Na akci se podílejí hlavní poskytovatelé sociálních služeb pro neslyšící v regionu Tichý svět, o.p.s., a Střep, o.s., a dále neslyšící z občanského sdružení Evoluce3 Jihočeského centra českého znakového jazyka. Čtvrtým partnerem výstavy je Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Jak dlouhá je tradice péče o neslyšící v Českých Budějovicích?

Ve městě mají sociální práce a pastorační práce s neslyšícími hluboké kořeny. Dokonce dva ze zakladatelů řádu petrinů, který vznikl v Českých Budějovicích v 19. století, byli neslyšící mniši. Budějovický spolek neslyšících má dokonce stoletou tradici a neslyšící našli velkou podporu i u někdejšího biskupa Jana Valeriána Jirsíka, který prohlásil, že má své hluchoněmé a ti jeho pomoci potřebují.

Vlastenecký otec biskup ale nezůstal jen u slov…

Jan Valerián Jirsík založil nejen podpůrný spolek pro neslyšící, ale v roce 1871 i ústav pro hluchoněmé, jehož objekt na Mariánském náměstí dodnes slouží sluchově postiženým. V ústavu vyučoval kněz Picconi a řádové sestry a ti již tehdy byli nositeli myšlenky, že znakový jazyk je rodným jazykem neslyšících. Už tehdy byl znakový jazyk hodně spojený s pastorační činností a církví.

Znakový jazyk však nebyl vždy uznávaný…

Po roce 1948 byly řádové sestry z ústavu vyhnány a přestalo se vyučovat ve znakovém jazyce. Neslyšící se učili odezírat. Neslyšící ale znakovali mezi sebou, scházeli se v klubech. Až od roku 1998 je znakový jazyk právně zakotven v zákoně a neslyšící má právo zvolit si zprostředkování ve znakovém jazyce a má i právo na tlumočníka a na informace v rodném jazyce.

Jsou tedy služby pro neslyšící nyní v regionu dostačující?

V současné době poskytují v Českých Budějovicích vedle specializovaných škol další služby pro osoby se sluchovým postižením dvě organizace Tichý svět a Střep. Střep je zaměřený na tlumočnickou službu a Tichý svět poskytuje kromě tlumočení, kam patří třeba také on line tlumočení přes internet, i pomoc neslyšícím při hledání zaměstnání a odborné sociální a pracovně právní poradenství.

Magistrát v Českých Budějovicích je docela pokrokový a zaměstnává na částečný úvazek tlumočníka do znakového jazyka. V ostatních okresních městech ale není tlumočení zajištěno a jeden tlumočník na celý kraj je neskutečně málo.

Nedávno se ale povedlo situaci neslyšících poněkud zlepšit, díky moderní technice…

Moderní technika hodně pomáhá. Víme, že dostupnost tlumočníků je špatná, proto máme tlumočení on-line přes internet. A letos jsme rozvezli do všech okresních nemocnic tablety, díky sbírce z adventních koncertů České televize. Tablety umožňují tlumočení přes internet a chystáme i aplikaci do mobilu a další novinky.

Jako koordinátorka připravujete i projekt překladu Bible do znakového jazyka, o kterém už Českobudějovický deník před časem informoval. Jak je projekt daleko?

Je rozvržen na čtyři roky, máme za sebou první rok. V současné době je do znakového jazyka přeloženo čtyřiadvacet kapitol z předpokládaných devadesáti, jsou vybírané proporčně podle rozsahu Starého a Nového zákona i podle žánrového poměru oddílů a kapitol v Bibli. Kapitoly vybírali teologové z Teologické fakulty Jihočeské univerzity, a ti také překládají texty z hebrejštiny a řečtiny. Protože původní hebrejština je znakovému jazyku nejbližší co se týká slovosledu a gramatiky. Překlad do češtiny další převod do znakové řeči komplikuje.

Jaký máte na takovou akci rozpočet?

Rozpočet máme zhruba tři miliony korun, zatím máme asi 1,5 milionu korun především z nadace Porticus a veřejné sbírky. Pomáhá nám i Jihočeská univerzita. Většina ze zúčastněných na tom ale pracuje za symbolickou odměnu a ve volném čase.

Laik by řekl, že by si neslyšící mohli Bibli prostě přečíst v češtině?

Přibližně pro 9000 neslyšících v České republice je rodným jazykem český znakový jazyk a čeština je pro ně srovnatelná s cizím jazykem. Pokud chceme neslyšícím předat nějaké informace, tak musíme způsobem, který je pro ně nejpřirozenější. Kdo by se chtěl blíže seznámit se světem neslyšících, toho zvu na výstavu v krajském úřadu.