Vernisáž jedné z letošních hlavních výstav s názvem Keltové na jihu Boiohaema se uskutečnila v úterý 7. května od 16 hodin. Expozici a její autory krátce uvedl ředitel muzea Filip Lýsek. „Výstavu, kterou slavnostně otevíráme, můžeme nabídnout návštěvníkům díky přičinlivosti a spolupráci s kolegy v Písku, původně jde totiž o autorskou výstavu pro Prácheňské muzeum, označovanou za jejich největší letní počin roku 2022,“ popsal s tím, že posléze se stala putovní.

Podrobnosti dodali archeologové Jaroslav Jiřík z Písku a Ondřej Chvojka z Českých Budějovic. Ti pak pozvali návštěvníky i na komentovanou prohlídku. „Před dvěma lety jsme výstavu viděli v Písku, a tak se nám zalíbila, že jsme se rozhodli ji dostat k nám do muzea. Chceme tak rozšiřovat povědomí o našich dávných předcích,“ vysvětlil Ondřej Chvojka.

Přípravy trvaly asi rok a od původní verze se prezentované materiály liší. „Původní výstavu jsme lehce modifikovali a doplnili o několik dalších exponátů,“ popsal archeolog. Součástí je audiovizuální projekce a řada edukačních prvků. Zábavné jsou pro děti a školní skupiny například věštecké kostky a animovaný film.

Význam přesahuje hranice

Autor výstavy Jaroslav Jiřík poděkoval všem, kdo se na rozsáhlém díle přičinili. Zmínil také, že na výstavě spolupracovali i zahraniční kolegové například z USA a Austrálie. „Význam mnoha předmětů přesahuje hranice Čech, koncept vznikal dlouho, hlavním motivem byl přiliv archeologických nálezů za posledních deset let,“ naznačil písecký archeolog.

Prezentované artefakty popisující život Keltů na území Jihočeského kraje. Mají příchozím ukázat společnost z doby železné, její ekonomiku, řemesla, umění i náboženské rituály. „Chtěli jsme představit jejich kulturu očima Keltů samotných, vše jsme zasadili do prostředí za pomoci ság, lidové slovesnosti a také pestré ikonografie,“ naznačil Jiřík.

Stovky stop Keltů na jihu Čech

České Budějovice jsou po Písku a Rakovníku třetí zastávkou Keltů. Artefakty pochází ze známých oppid u Třísova na Českokrumlovsku, Nevězic či Talína na Písecku. „Lidé ale nevědí, že disponujeme i mnoha dalšími hrobovými nálezy,“ upozornil archeolog Chvojka s tím, že jedno z keltských sídlišť objevili například i v Českých Budějovicích (v místě, kde dnes stojí obchodní centrum Globus) či centru Bechyně na Táborsku.

Popsány jsou i knížecí mohyly u Rovné na Strakonicku, Oboře u Protivína či Doubí u Tábora. Z mladší a pozdní doby halštatské je v jižních Čechách registrováno 393 pohřebních areálů, které se nachází v katastrech 195 obcí. Náš kraj je prezentován jako vytížená křižovatka obchodních tras časného laténu, zmiňována je i těžba zlata v tomto období a další zajímavé okolnosti. K vidění jsou výrobky ze skla, bronzu, železa i dobová keramika. Jde o ozdoby, zbraně i rituální předměty.

Vystavené nálezy pochází nejen z píseckého a českobudějovického muzea, ale zapůjčili je pracovníci z Městského muzea v Blatné, Muzea středního Pootaví ve Strakonicích, Husitského muzea v Táboře, některé exponáty poskytlo i Národní muzeum v Praze.

Výstava prezentuje archeologické nálezy z doby železné (800 – 0 před Kristem), představuje nálezy z období tzv. halštatu a laténu. Unikátní je například vybavení knížecích mohyl nalezených na Písecku (Hradiště, Nevězice a Tálín). Mimo jiného jde o vzácnou etruskou konvici s plochou mísou, faléry z koňských postrojů zdobené geometrickými či florálními a zoomorfními motivy. Návštěvníka upoutá maketa ceremoniálního vozu v životní velikosti, která ukazuje, jak bohatě tehdejší lidé vybavovali knížecí hroby. Nechybí ani postava mrtvého knížete, který má na sobě takzvaný linothorax (plátěnou zbroj, kterou používal například i Alexandr Makedonský). Zdroj: Prácheňské muzeum v Písku