Farář ochotně souhlasil a prozradil mi, že ten památný den bude večer v místním kostele sloužit mši za něj a za celý český národ. V pátek 30. listopadu dopoledne skutečně do zcela zaplněného Kulturního a informačního centra v Trhových Svinech přišel a archům s portrétem jihočeského prezidenta, který do této doby nikdy známku neměl, požehnal.

„Žehnám všem, co se budou dívat na podobu Emila Háchy, aby došli k pravdě, která nás má osvobodit a která je zakotvena v Kristu,“ řekl kněz na závěr modlitby s promluvou, ve které zdůraznil důležitost hledání pravdy. „A přijdete také večer na mši?“ ptal se mě potom s archem plným Emilů Háchů v ruce, a já musel odmítnout s tím, že odpoledne odjíždím zpátky do Českých Budějovic. „Je třeba se stále modlit, o to víc v dnešní době zmatků, nejistot a pomluv,“ zdůraznil kněz, který památku rodáka Emila Háchy se ctí udržoval. Nejen my oba jsme v té chvíli věřili, že právě vydaná poštovní známka s Emilem Háchou, věřícím člověkem, který na sebe obětavě vzal nevděčnou roli prezidenta v těžké době, kdy věděl, že může jen těžko obstát, snad pomůže mnohým lidem nastolit otázky, vedoucí k nalezení pravdy.

Jsem přesvědčen, že P. Marcin Želazny už pravdu zná, zatímco my ostatní si ještě počkáme. Pokusme se, prosím, tuhle dobu čekání vyplnit, jak nejlépe dovedeme, a to nejen pro blaho naše a našich nejbližších, ale třeba i pro připomenutí a očištění těch, na které se zapomnělo nebo kteří jsou stigmatizováni předsudky, překrucováním a pomluvami, proti nimž se nemohou bránit.

Radek Gális