Jan Skalický, pověřený řízením ŘVC, sdělil, že na přehradě odborníci vybudují přibližně za dvě miliardy korun obří zdvihadlo. „Tato velká vana stoupající po kolejích umožní i velkým lodím překonat výškový rozdíl téměř 55 metrů, který přehrada vytváří," řekl Jan Skalický.
Práce ale dál pokračují i v okolí Českých Budějovic. Koncem loňského roku odborníci dokončili výstavbu plavební komory na jezu 
v Hluboké nad Vltavou, díky níž mohou lodě plout až k Týnu. A v minulých dnech začala stavba přístaviště u levého břehu Vltavy pod zámkem v Hluboké nad Vltavou. Do meandru řeky, kde vznikne moderní stání pro 73 malých plavidel a jednu velkou osobní loď, už se pustily bagry.

Úpravy na řece v Hluboké nad Vltavou část místních obyvatel schvaluje, část si myslí, že je to vyhazování peněz. Jednoznačně je ale vítají členové hlubocké komise cestovního ruchu. „Lidi na začátku nadávají, ale za pár let budou rádi, že to tady je," myslí si předseda komise cestovního ruchu David Šťastný. Projekt splavnění Vltavy má i své odpůrce. Například krajský radní pro dopravu Antonín Krák (ČSSD) by peníze investované do splavnění raději použil na opravy silnic v kraji či dokončení projektu českobudějovického letiště. „Vím, že peníze vyčleněné na splavnění Vltavy takto nelze použít, ale představa je to hezká," usmál se radní.

Most v Týně se zřejmě stěhovat nebude

Pro lodě, které budou brázdit Vltavu směrem od Českých Budějovic ku Praze, chystá Ředitelství vodních cest (ŘVC) postavit na slapské přehradě obří výtah za dvě miliardy korun. Přitom stále není jasné, zda se lodě na cestě nezaseknou mnohem blíže jihočeské metropoli – pod Železným mostem v Týně nad Vltavou 
z roku 1892, který je národní technickou památkou.

Most je totiž příliš nízký na to, aby pod ním propluly větší lodě. Ve hře jsou proto tři varianty, jak tuto „překážku" na řece odstranit.
První možností je Železný most přestěhovat do lokality k Solnici a na jeho současném místě postavit nové silniční přemostění s nosností 3,5 tuny. Další variantou je zrekonstruovat Železný most na současném místě tak, aby se jedno jeho pole dalo při průjezdu velké lodi zdvihnout. A poslední možností je posunout celý most trvale asi o dva metry výše.

Vltavotýnští zastupitelé se před čtyřmi roky rozhodli pro první možnost, tedy stěhování. Jejich verdikt se ale setkal s velkou nevolí některých místních. Navíc ŘVC, které splavnění Vltavy zajišťuje, negarantovalo na přesunutí mostu dostatek peněz.
Nyní to ale vypadá, že město své původní rozhodnutí přehodnotí. Starosta Milan Šnorek (ODS) naznačil, že o tématu budou představitelé města ještě hovořit.

„O přesunutí mostu zastupitelé před lety rozhodli, protože by to podle jejich názoru přineslo městu přidané hodnoty. Ve městě by totiž vznikl nový silniční most pro vnitřní obslužnost a přesunutím toho současného bychom získali lávku například pro obsluhu gymnázia. Lávka by usnadnila i přístup ke zdejší cyklostezce," zmínil Milan Šnorek, jenž se přiklání k variantě úpravy Železného mostu tak, aby jej bylo možné při průjezdu lodí zdvihat.

Stejný názor má i Ondřej Bouška, zastupitel za TOP 09 a zástupce občanského sdružení Železný most, jehož členové protestovali proti přesunutí památkově chráněného přemostění. „Výhodou mnou prosazované varianty je to, že by most odborníci rovnou zrekonstruovali, navíc by město ve zdvihacím přemostění získalo další lákadlo pro turisty," řekl Ondřej Bouška. Mluvčí ŘVC Václav Straka ve středu zmínil, že ŘVC nyní čeká na rozhodnutí vltavotýnských zastupitelů. „Až bude jasné, ke které variantě řešení se přiklánějí, zahájíme projekční práce i jednání se Státním fondem dopravní infrastruktury o tom, kolik peněz by na stavbu bylo možné uvolnit," doplnil Václav Straka.