Novou kvalitu do vyučování podle ředitele Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniela Kováře zavedl krajský úřad zřízením funkce krajského školního komisaře. „Jeho úkolem bylo po zavedení povinné školní docházky Marií Terezií organizovat vznik nových škol. V té době se školy zakládaly nejen ve městech, ale také při farách na venkově," popsal archivář.

Krajský úřad se tehdy staral také o zavádění tištěných učebnic, a to i do venkovských škol. „To bylo v 18. století, kdy tisk nestál zrovna málo peněz, poměrně překvapivé," poznamenal Daniel Kovář.

Doplnil, že inspektor také kontroloval, zda se výuka v již existujících školách řídí danými pravidly. „V roce 1792 krajský školní komisař například zjišťoval, jestli jsou ve školách čítanky a zda se z nich děti řádně učí. Výsledek byl nejednoznačný – jak kde," vyprávěl muž znalý dějin Budějovic.

V lavicích nuda nebylaNezáživné přeříkávání učební látky žákům? Takové hodiny českobudějovičtí školáci například na přelomu 19. a 20. století většinou neznali. Právě v této éře v místních školách působili pedagogové, kteří vynikali vysokou odbornou úrovní a chutí žáky pro svůj předmět nadchnout.

„Nebylo to tupé vyučování, kantoři dokázali své žáky správně motivovat," potvrdil ředitel Státního okresního archivu 
v Českých Budějovicích Daniel Kovář.

Kantoři, většinou držitelé doktorátů, se kromě pedagogické činnosti často věnovali i jiné práci. Byli to například aktivní literáti, přírodovědci nebo výtvarníci. „Například profesor Franz Weyde proslul tím, že zavedl meteorologické pozorování," prozradil archivář.

Velikým mezníkem ve vývoji budějovického školství byl rok 1762, kdy zásluhou pia᠆ristů vzniklo první gymnázium ve městě. Půdu pro založení školy připravil místní vzdělaný lékař dr. Hartl. Latinské gymnázium mělo nejprve zázemí v několika pronajatých místnostech v měšťanském domě v Krajinské ulici. Zakrátko ale piaristé dostali od města pozemek na rohu dnešních ulic Radniční a Biskupské, kde vyrostla nová budova gymnázia.

Jen u ní ale nezůstalo. „Jak piaristé dostávali dary od měšťanů i z okolí a postupně se zmáhali, přikoupili dalších osm nebo devět domů, které pak zbourali a na jejich místě postavili velkou gymnaziální budovu, dnešní biskupství," vysvětlil archivář. Na počátku 19. století ke gymnáziu přibyla městská dívčí škola, kde se kromě tradičních předmětů vyučovaly také ruční domácí práce.

Hlavním tématem školských dějin Budějovic v 19. století bylo rozdělení škol na české a německé. „Až do poloviny 19. století nevadilo, že se žáci učili částečně v češtině a částečně 
v němčině. Děti se tomu snažily přizpůsobit a alespoň 
z větší části látce rozuměly. Po rozjitření národnostního konfliktu v oblasti politiky, průmyslu i školství bylo jedním z hlavních cílů české reprezentace zřízení českých škol v Budějovicích," sdělil Daniel Kovář.

To se povedlo hlavně díky Augustu Zátkovi a jeho kolegům, kteří založili soukromý spolek nazvaný Matice školská. „Podařila se jim neuvěřitelná věc. Spolek několika občanů založil během pár let nové školy a nechal postavit velké školní budovy, z nichž dodnes českobudějovické školství žije.

Vedle školní budovy v dnešní ulici Matici školské to byla také česká 
reálka v ulici Fráni Šrámka 
a například také škola v Rožnově. Anebo dnešní základní škola v ulici J. Š. Baara. Její vznik sice Matice školská iniciovala, ale budovu již stavělo město," zmínil archivář.

Peníze čerpala Matice školská z různých sbírek nebo darů od soukromníků. Členové spolku si ale dokázali vyjednat i státní subvence nebo příspěvky od města.

Nově postavené školy zpočátku patřily spolku, který také vyplácel plat členům učitelského sboru. Jak ale rostly náklady spojené s provozem a údržbou škol, měli členové Matice snahu převést školy do správy státu. To trvalo několik let.

Pohlednice zachycuje Matiční českou školu na Lineckém předměstí v Českých Budějovicích.

Významné osobnosti budějovického školstvíJan Valerián Jirsík
Pocházel z Kácova 
v Posázaví, kde se v roce 1798 narodil. Po vystudování teologie 
v Praze působil jako kněz. Roku 1851 byl jmenován českobudějovickým biskupem, věnoval pozornost 
i politice, školství a charitativní činnosti. V roce 1868 založil první české gymnázium 
v Budějovicích. Ze svých prostředků podporoval všechny potřebné a roku 1871 založil diecézní ústav hluchoněmých. Zemřel v Budějovicích 23. února 1883.

August Zátka
Známý politik se narodil v Českých Budějovicích v roce 1847. Studoval na jindřichohradeckém a českobudějovickém gymnáziu a také na právnické fakultě pražské univerzity. Velkou pozornost věnoval místnímu českému školství, v němž viděl záruku posílení národních pozic v Českých Budějovicích, 
i v hospodářské sféře. Činně se podílel také na založení Českého politického spolku 
a Matice školské. Zemřel v roce 1935 ve svém rodném městě.

Bohuslav Jeremiáš
Tento hudební skladatel a pedagog se narodil v roce 1859 v Řestokách u Chrudimi. Po studiu na varhanické škole se stal ředitelem kůru v Písku. Od roku 1906 byl ředitelem české hudební školy 
v Českých Budějovicích, Zasloužil se 
o stavbu nové budovy hudební školy a pozvedl ji na pozoruhodnou uměleckou a pedagogickou úroveň, takže se brzy stala vzorem pro zakládání hudebních škol. Zemřel 18. ledna 1918 v Českých Budějovicích.

Adolf Träger
Jeden z nejvýznamnějších představitelů jihočeského malířství se narodil v roce 1888 v Českých Budějovicích. Po studiu na Akademii výtvarného umění v Praze se trvale usadil v rodném městě, kde působil na reálce a později na gymnáziu. Věnoval se památkářské a muzejní činnosti, v roce 1912 byl spoluzakladatelem Klubu Za staré Budějovice. V roce 1945 byl pověřen správou a obnovou muzea. Zemřel 
v roce 1965 v Českých Budějovicích.

Jiří Divíšek
Narodil se v roce 1935 v Českých Budějovicích. Vystudoval matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické v Praze. Stal se docentem i kandidátem věd. Od roku 1960 působí na katedře matematiky Pedagogické fakulty. Nejprve byl proděkanem, později se stal prvním voleným děkanem fakulty a následně i rektorem. Je autorem učebnic matematiky pro základní školy.

Zdroj: Encyklopedie České Budějovice