Naposled ilegálně v noci 4. května 1945 v tužkárně Grafo. Dne 5. května 1945 byl v hostinci U Bílé růže na Mariánském náměstí ustanoven Revoluční národní výbor, který poté kolem 14. hodiny vyšel průvodem s vlajkami Krajinskou na radnici, přidávali se občané, a asi v 17 hodin oznámil Revoluční národní výbor, že převzal správu nad městem a okresem.

Dne 6. května 1945 vyhlásil nepříčetný velitel posádky Wehrmachtu ve městě stanné právo. Na náměstí výhružně postávaly dva německé tanky. Německý komisař města David a velitelé gestapa se radili v Hardtmuthově vile, odkud měli spojení do Prahy s K. H. Frankem. Němci začali prchat 8. května. Do té doby stačili ještě v Krajinské zastřelit jednu ženu a u Dlouhého mostu člena Sokola. Traduje se, že prchali směrem na Čtyři Dvory a Rudolfov, ale rychle se vrátili, když dostali zprávu, že se tudy blíží Rusové. Ujížděli potom Lineckou silnicí na jih. Na dnešní Lidické naproti pivovaru Samson někdo vyvěsil československou vlajku. Němci to nesnesli a začali do domu zběsile střílet (naštěstí se nikomu nic nestalo). Dne 9. května před 18. hodinou přijely do města od Třeboně Rudolfovskou třídou jednotky Rudé armády 86. střelecké divize generála Sokolovského. Pro historiky se připomíná, že Američané stáli o pár dnů dříve u Kosova a Vrábče, ale měli rozkaz nepřekračovat demarkační čáru. Jen asi 7. května 1945 přijel do města od Včelné přes Homole džíp, objel náměstí, nic se nedělo, tak se zase vrátil.

Všichni Němci nestačili zdrhnout. Zarytý komisař města David prchal vlastním autem (Na Sadech se zastřelil, nebo byl zastřelen), druhý zarytý Němec Westen byl ve městě zadržen a souzen.

Musí se připomenout, že po 9. květnu 1945 se ve městě čekalo, kdo se vrátí z koncentráků a z války. Každý den na nádraží, kdo přijede. Buď tam tekly slzy radosti, nebo smutku.

Jan Schinko