V Doudlebech dokonce nechybí ani tradiční hrkání, kdy děti s řehtačkami nahrazují zvonění zvonů. „Říká se, že zvony odletěly do Říma, a tak děti chodí s řehtačkami a ohlašují čas. Na cestu vesnicí vyráží poprvé na Zelený čtvrtek v šest hodin večer, v pátek pak v šest ráno a večer a také v poledne. Posledním dnem hrkání je u nás Bílá sobota, kdy se hrká v šest ráno," vysvětluje Miroslava Caplová z Doudleb.

Hrkat chodí přibližně třicet až čtyřicet dětí, jsou mezi nimi nejen místní, ale i ty, které přijedou za prarodiči. „V sobotu od devíti hodin společně obcházejí vesnici a vybírají si svou koledu. To ale chodí bez pomlázek," vysvětluje Miroslava Dušáková a dodává, že s pomlázkami chodí koledníci až v pondělí.

Živelné neorganizované koledování nechybí v Boršově nad Vltavou. „Děti podobně jako na jiných vsích obcházejí domy a koledují," říká Miroslava Zavoralová z Boršova. Nejen děti však chodí v pondělí koledovat s pomlázkami. Trojice místních mužů už pátým rokem vyráží na pondělní okruh obcí. To, co vykoledují, předají místnímu dětskému domovu. „Vzniklo to z hecu, ale teď už se z toho stala tradice. Děti v domově mají z vykoledovaných čokolád i vajíček velkou radost. I letos se už na nás prý těší a chystají pro nás nějaké překvapení," přibližuje jeden z koledníků, Miloslav Maxa. Na cestu Boršovem vyráží spolu se svými kamarády Janem Loškem a Jiřím Jabůrkem. „Známe se už od školy, jsme kamarádi," doplňuje.

Trochu jiné Velikonoce zažívají už několik let v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Rok co rok se tu přesně v tomto období totiž koná Dobrovodská pouť. „Děti určitě chodí, ale není to nic velkého," říká Kateřina Trávníčková z tamního spolku Děti Dobré Vody. „Přemýšleli jsme o tom, že bychom tady v v rámci našeho spolku něco pořádali nebo obnovili tradici hrkání, ale ta pouť by to všechno úplně zastínila," dodává.

Celá obec se od soboty do pondělí zaplní množstvím lidí ze všech možných koutů Českobudějovicka. I tak se ale v Dobré Vodě na tradiční koledování nezapomíná. „Když děti přijdou, dáme jim vždycky malovaná vajíčka a čokoládu," vysvětluje Kateřina Trávníčková. Navíc jim v košíku přibude i pár korunek. „Všechno se to váže k pouti, takže děti od nás ke koledě navíc dostanou i 20 nebo 50 korun na kolotoč," doplňuje zakladatelka spolku Děti Dobré Vody.

Zde všude tradice Velikonoc se svými zvyky ještě pořád existuje, jinak tomu je na sídlištích. „Je tu vždy málo koledníků," potvrzuje Václav Pida, který bydlí na sídlišti na Máji. „Když jsem ještě chodil koledovat, tak se chodilo dům od domu, zvonilo se byt po bytě," vzpomíná na koledování na sídlišti a pokračuje: „Poslední roky už to ale nebylo ono, a tak jsme jezdívali třeba do Rudolfova," říká.

„To už je tak 15 let, co si pamatuji, že ještě děti chodily koledovat už od osmi hodin ráno," vzpomíná také Václavova sestra Jiřina Pidová. „V posledních letech jsme čekali, že budou koledníci chodit, ale nikdo nepřišel," vypráví. „Je tu velká anonymita. Lidé v paneláku se jednoduše neznají, navíc se tu obyvatelé pořád mění," myslí si jejich otec Aleš Pida.

Možnou variantou tak podle nich je, že velikonoční zvyky a tradice ze sídlišť vymizí nadobro. „Okrajové části jako Mladé nebo Rudolfov, tam zvyky pořád udržují, ve městech už je ale nikdo nezná," říká Václav Pida. „Myslím, že za pár let už ve městech zvyky Velikonoc nebude znát nikdo," dodává.

V Českých Budějovicích se tak staré zvyky snaží oživit například Jihočeská vědecká knihovna. Na Zelený čtvrtek se zde děti učily plést pomlázku. 

KLÁRA SKÁLOVÁ