Skautské tábořiště Dálava zažívá poslední přípravy na slavnostní okamžik. Je středeční podvečer a za malou chvíli tu dvanáct kluků a holek bude skládat slib. Oficiálně se tak stanou členy rodiny skautů.

„Trénovali jsme rozestupy, učili se slib. Rozhodně nemám trému. Asi je to tím, že chodím na dramaťák do Trhových Svinů a jsem teď opravdu rád, že mě paní učitelka naučila vystupovat na veřejnosti,“ říká František Šulista, přezdívaný Frank.

Ani Štěpán Novák z Horní Stropnice, který se chystá přijmout skautské jméno Kašpar, si napětí těsně před obřadem nepřipouští. „Jsem přece Kašpar,“ krčí rameny, zatímco se obléká do skautského kroje.

Do stropnického oddílu Kometa chodí teprve rok, ale už tam spolu s kamarády zažil spoustu zajímavých akcí. „Super jsou výpravy, třeba jsme byli v Praze v Divadle Spejbla a Hurvínka,“ vzpomíná na jednu z vydařených akcí. Frank, který už s oddílem tráví volné chvíle dva roky, přidává do sbírky nezapomenutelných zážitků spoustu zábavy a skvělých her. „Taky chodíme do kina a do muzeí,“ doplňuje kamarády Patrik Tichý. Ten přezdívku ještě nemá, ale doufá, že to nebude Paprika. „To přece není žádné pořádné jméno,“ argumentuje.

„Slibuju, že se budu snažit hledat nejvyšší pravdu a lásku,“ drmolí začátek slibu těsně před nástupem Pavlína Tichá, které budou všichni už za pár minut říkat skautským jménem Pomík. „Učila jsem se to, ale mám v tom trochu zmatek, občas to pletu,“ přiznává. Ale nováčkovskou zkoušku složila. „K ní musíme umět zákony, naučit se sliby, ale je potřeba umět třeba i ošetřit zraněného,“ chlubí se adepti na vstup do řad vlčat a světlušek.

To už se ale všichni táborníci na povel vedoucího Petra Aksamita, přezdívaného Hvězdář, staví do pozoru a míří ke slibovému ohni. Po jeho zapálení pak nováčci Pavlína Tichá, Pavel Bureš, Patrik Tichý, Dominik Rudolf Ettrich, Jan Svoboda, Timofej Kolesník, Miroslav Kolesník, Veronika Morongová, Darina Domanská, Kristýna Novotná, Štěpán Novák a František Šulista jeden po druhém skládají slib:
„Slibuju, že se vynasnažím být poslušným vlčetem své smečky, se kterou budu hledat nejvyšší pravdu a lásku, že každý den vykonám dobrý skutek. K tomu mi dopomáhej Bůh.

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe, sloužit nejvyšší pravdě a lásce věrně v každé době, plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, duší i tělem být připraven pomáhat vlasti i bližním,“ zavázali se slavnostně nováčci.

Ještě je čeká pár dobrodružných dní ve stanovém táboře Dálava. „Cítíme se tu trochu jako v divočině, hlavně když třeba v noci prší a kapky buší do stanového plátna, to je zážitek. Správné je také, že tu žijeme správným tábornickým životem bez mobilů, domů prostě nevoláme,“ pochvalují si všichni.

„Ale smutno nám není, pořád se hrají dobré hry. Celotáborová hra je letos o Evropské unii, cestujeme po různých zemích, začínali jsme v Čechách, ale už jsme byli i v Maďarsku, Rakousku, na Slovensku a zrovna dneska jsme v Polsku,“ referují malí cestovatelé.