Podle starosty města Vladimíra Hokra je na vině zemědělská firma, kterou na údržbu zeleně najímá správce parku – Chráněná krajinná oblast (CHKO) Blanský les. „Péče o louky je tristní, dlouho tu nechali metrovou trávu a způsob, jakým ji pak posekli, je  pro ostudu, jezdí tu bez úcty k této památce velké traktory, přejíždí přes stoky a ničí je,  zůstávají po nich hluboké koleje, kde se drží voda a množí spousta komárů, kvůli vlhku se ta místa pak nesečou," vybírá Vladimír Hokr jen část z dlouhého seznamu nedostatků.

„Není týden, abych na stole neměl několik stížností a připomínek ke stavu Terčina údolí jak od turistů tak od místních obyvatel, jsme zkrátka první na ráně," konstatuje starosta.

Nad úpravou Terčina údolí kroutila v úterý hlavou i Pavlína Matějková z Českých Budějovic. „Jsem dost zklamaná, dřív to tu  bylo malebnější, teď mi to přijde nedodělané a jakoby zpustlé," krčila rameny.

Nepopírá to ani vedoucí správy CHKO Blanský les Jan Flašar. „Sami jsme nešťastní. Nedostatky urgujeme, chybí nám ale nástroj, jak dosáhnout zlepšení," namítá.

Místní i turisté neskrývají rozhořčení. A za pravdu jim zčásti dala i kontrola CHKO Blanský les. „V některých částech je strniště značně vysoké, ne všechny okraje jsou dosekány a z většiny plochy není pokosená hmota odvezena. Společnost, která zde hospodaří, byla o nevyhovujícím stavu lokality informována a přislíbila zjednat nápravu," shrnuje pověřený správce území Libor Weiter.

Jak ale vysvětluje vedoucí správy CHKO Blanský les Jan Flašar, nástroj, jak dotlačit zemědělskou firmu ke zlepšení péče,  má v ruce především  Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Z jeho zdrojů se  údržba zeleně v parku financuje. A právě tato forma je podle Flašara důvodem, proč není možné nasadit ideální způsob sečení a zemědělská firma se o zdejší travnaté plochy stará jako o normální louky.

Ředitel regionálního odboru SZIF Jiří Chmel ale taková tvr᠆zení považuje za alibismus.  „Orgán ochrany přírody může specifikovat režim péče a příjemce dotace ji musí respektovat. V opačném případě lze uplatnit sankce," zdůrazňuje s tím, že stížnostmi, které doputovaly až na jeho stůl, se SZIF bude zabývat.

Současný stav mrzí i předsedu místní organizace svazu ochránců přírody Ladislava Starého. „Lidi najímaní na práci mají k ochraně přírody daleko. A když kontaktujeme CHKO Blanský les, dělá mrtvého brouka. Léta trvalo, než obnovili most, který už byl v hrozném stavu. Jindy v sezoně zemědělci vyvezli haldu trávy na parkoviště a nechali ji tak," přidává Ladislav Starý  další výhrady k péči o někdejší chloubu Novohradských.

Starosta Vladimír Hokr do Terčina údolí chodil už jako kluk s babičkou. „Dřív to tu vypadalo daleko líp, o park se vzorně staral Robert Blíženec, i nyní o naučnou stezku a náhon na vodopád pečují ochránci přírody, fantastická je spolupráce s Povodím Vltavy, město vysekalo okolí parkoviště, s přispěním dotace tu zřídilo nouzové nocoviště a umístilo mobilní záchody," dává do kontrastu s péčí o zeleň v parku snahu ostatních subjektů.

Například mezi ochránci přírody se na údržbě naučné stezky, laviček, ale třeba i vodopádu, který na několik dní vyřadily z provozu nedávné povodně, podílejí i sedmdesáti- a osmdesátiletí členové.

Libor Weiter z CHKO Blanský les ale podotýká, že lokalita je určena k ochraně přírody. „Není proto možno zde udržovat nízký trávník sečený v intervalu 2 – 3 týdnů. Ten je z biologického hlediska velmi chudý, o finanční náročnosti vzhledem k rozsahu lokality nemluvě," dodává.