Přitvrdit vůči těm, kdo mají na svědomí černé skládky, se chystá spolu s městskou policií českobudějovická radnice. Riziková místa bude pečlivěji hlídat a viníky nekompromisně trestat. Likvidace hromad nejrůznějšího harampádí je nekonečným příběhem a stojí městskou pokladnu čím dál více peněz.

Největší nepořádek bývá v aglomeracích velkých sídlišť, černé skládky ale často vznikají také v málo frekventovaných zákoutích. Pracovníci odboru správy veřejných statků na ně často narazí například u garáží v ulicích Nádražní, Suchomelská, Papírenská, J. Plachty, U Lávky a v Okružní.

„Vůbec nejhorší je situace v českobudějovickém sídlišti Máj, konkrétně v ulicích V. Volfa, M. Chlajna, N. Frýda, K. Štěcha, K. Chocholy a J. Bendy. Tady likvidujeme černé skládky v podobě rozbitého nábytku, nefunkčních ledniček, televizí a různého harampádí, které lidé odkládají hlavně vedle kontejneřišť a separačních nádob, pravidelně třikrát týdně, v případě nutnosti i vícekrát,“ popisuje situaci náměstek primátora Kamil Calta.

Za pravdu mu dávají i zkušenosti firmy Čistící stroje, která má na starosti mimo jiné úklid veřejných prostranství na Máji. Právě její pracovníci bývají ti první, kdo černé skládky zaregistrují. „To si pište, že je to hrozné, to se nestačíte divit, jaký nepořádek po sobě lidi dokáží nechat. A kolikrát uklidíte a odpoledne je na stejném místě binec znovu,“ kroutí hlavou spolumajitel firmy Jiří Fedur. Podle něj jsou přísné kontroly a pokuty, kterými chce radnice umravnit nepořádné občany, na místě.

Harampádí, které se nevejde do popelnic, ale i lecjaké jiné odpadky dokáží bez uzardění někteří obyvatelé města nechat povalovat na veřejných prostranstvích. „Teď v tom horku jsou snad nejhorší zbytky jídel, velkým nešvarem jsou ale třeba i lahve od všelijakého pití,“ vyjmenovává nejčastější „objevy“ pracovníků úklidové firmy Čisticí stroje její spolumajitel Jiří Fedur.

„Nejhorší to bývá v ulicích V. Volfa a M. Chlajna, ale ani jinde ve městě to není sláva, snad bych se ani nedivil, kdyby někdo udělal černou skládku přímo na náměstí,“ zlobí se. Právě pracovníci jeho firmy většinou jako první černé skládky zaregistrují a hlásí jejich existenci na radnici. Ta se pak ve spolupráci s firmou .A.S.A. stará o její zlikvidování.

„Zdá se, že někteří obyvatelé úplně ignorují služby, které nabízíme. Mám na mysli stabilní a mobilní sběrné dvory, kde mohou právě tento odpad bezplatně odkládat,“ říká vedoucí oddělení odpadového hospodářství magistrátu Aleš Mikšátko.

I proto lze počínání některých osob jen těžko pochopit. „Nevěřím tomu, že by něco takového lidé připustili u sebe doma, ale o kousek dál už si nepořádek klidně udělají. Neberou ohledy na ostatní, ani nemají úctu k práci těch, kteří po nich uklízejí,“ myslí si Fedur o těch, kteří mají černé skládky a znečištěná veřejná prostranství na svědomí.

Právě na takové obyvatele si chce radnice pořádně posvítit. Chystá ve spolupráci s městskou policií zvýšenou frekvenci kontrol. „Zatím se nám totiž v anonymních sídlištích, ale i ve zmíněných zákoutích nedaří vypátrat konkrétní viníky, a to by se mělo změnit. V případě jejich dopadení a prokázání přestupku jim hrozí sankce ve výši až do padesáti tisíc korun,“ připomíná Aleš Mikšátko a dále upozorňuje, že město vyzývá ke zjednání nápravy i vlastníky soukromých pozemků, na nichž se černé skládky vyskytují. „Pokud budou výzvy ignorovat a místa neuklidí, podáme návrh na zahájení správního řízení, kde může právnická osoba dostat pokutu až 100 tisíc korun,“ upozorňuje náměstek primátora Kamil Calta.

Drahý špás je likvidace černých skládek pochopitelně i pro městskou kasu. „Jen v loňském roce stála likvidace těchto skládek 1 400 000 korun, letošní rozpočet počítá s částkou 1 800 000 korun. To jsou samozřejmě obrovské sumy peněz, které se navíc bohužel rok od roku zvyšují,“ komentuje alarmující stav náměstek Calta.