Krajský soud včera zamítl jeho odvolání proti rozsudku, kterým mu okresní soud uložil půlroční trest s výkonem podmíněně odloženým na osmnáct měsíců.
Chycen při činu
Také mu zabavil 29 bund a mikin značek Ed Hardy a Kani 23.
Pan Van, podnikající v nájmu v Litvínovicích na živnosťák z Prahy, nabízel podle soudu k prodeji textilní zboží neoprávněně opatřené ochrannými známkami.
A loni 25. března ho při tom chytili celníci.
Jeho zboží bylo označeno za padělek. Držiteli ochranné známky Ed Hardy v USA tak byla způsobena škoda za 78 500 korun, držitel známky Kani konkrétní újmu nevyčíslil.
Pan Van se tedy dopustil trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu.
Nevěděl?
Obžalovaný tvrdil, že věci koupil či dostal v tržnici Sapa od kolegů a kamarádů.
Nezná prý všechny chráněné známky, nevěděl, že jsou jimi i ty na jeho mikinách.
Soud ale uzavřel, že ani to by ho nezbavovalo viny. Nadto nejméně na jednom druhu zboží byla visačka s anglickým označením registrované ochranné známky. Že nejde o originály, mohl vědět i vzhledem k tomu, že věci pořídil na tržnici s asijským zbožím.
Soud přihlédl k tomu, že pan Van dosud v ČR nebyl trestán ani projednáván pro přestupky, a uložil mu výchovný trest ve čtvrtině sazby.
Obžalovaný se odvolal.
Jeho obhájce Mgr. Jan Bouček namítal, že jeho klient byl odsouzen na základě nepřípustných důkazů.
Nezákonný důkaz
Operoval názorem Ústavního soudu ČR, že dojde–li k prohlídce nebytových prostor před zahájením trestního stíhání, musí být zdůvodněno, proč jde o neodkladný úkon. Tomu tak prý v případě pana Vana nebylo.
Obhájce dále mínil, že celníci nejsou k takovému úkonu příslušní.
Obžalovanému prý nebyl prokázán úmysl zkrátit práva k ochranné známce.
Podle něho jde o delikt bagatelní, ne společensky nebezpečný, snad o přestupek proti zákonu na ochranu spotřebitele. Trestní zákon by tuto věc řešit neměl.
Státní zástupkyně naopak zdůraznila, že chce–li pan Van u nás podnikat v prodeji zboží, měl by být obeznámen s tím, co nabízí, a respektovat české zákony.
Celníci jsou podle ní v podstatě policejními orgány zejména co do kontroly předpisů o dovozu zboží a ochraně duševního vlastnictví.
Prohlídka nebytových prostor je v takovýchto případech podle ní vždy úkonem neodkladným. „Pokud orgán kontrolním nákupem zjistí, že je nabízeno závadné zboží, nesnese jeho zákrok dalšího odkladu, neboť by hrozilo, že věci doličné zmizí,“ uvedla žalobkyně.
Krajský soud poté odvolání obžalovaného zamítl.
Nelze přehlížet
Obhajobou zmiňovaná jiná rozhodnutí soudů podle senátu nejsou pro toto jednání konkrétní osoby přiléhavá.
„Obžalovaný uzavřel za nemalou cenu nájem a předpokládal tedy, že dosáhne patřičného obratu,“ řekl předseda senátu.
Soud se ztotožnil s tím, že měl povinnost dodržovat při podnikání české předpisy.
Sám připustil, že má ochranné známky znát, a jen zalitoval, že neměl čas se ke komplexním informacím dostat, připomněl předseda senátu.
„Přizpůsobil se tak v podnikání svým třeba méně čestným kolegům,“ dodal.
A uzavřel: „Jeho čin nelze při četnosti těchto deliktů přehlížet. Rezignovat na ně, nevšímat si jich, přehlížet je, nepovažovat takové jednání za porušení příslušného paragrafu trestního zákona by ze strany státu bylo krajně nezodpovědné.“