Jeho závodní dobu si připomeňme ve stručnosti slovy autorů Radima Bártů a Andrey Polákové z cyklu Jihočeši z vysílání Českého rozhlasu České Budějovice 10. února 2020:

Roman Irmiš s věncem vítěze…Roman Irmiš s věncem vítěze…Zdroj: archiv DeníkuPlochá dráha byla tehdy v Budějovicích nesmírně populární a závody na Dlouhé louce navstěvovalo i 20 000 diváků. Aplaudovali také rodákovi z Lišova Romanu Irmišovi. Toho přivedl k závodění jeho strýc František, slavný a úspěšný borec, který stál u zrodu ploché dráhy v Budějovicích a synovec mu zprvu pomáhal jako mechanik. Brzy se ale i on posadil za řidítka a rychle se stal oporou zdejšího týmu. "Běžná plochá dráha měří kolem 400 metrů a ta naše byla o 80 metrů delší. Byla tím o trochu rychlejší, do zatáčky jsme najížděli rychlostí i přes 100 km/h a motorku museli držet ve smyku, aby nepadla. Taky tu byly delší rovinky, takže jsme získávali větší rychlost," vzpomínal v rádiu.

Jezdil i motokros, ve kterém porážel díky technice jízdy a vynikající fyzické kondici i soupeře na výkonnějších strojích. "Motokros mě bavil, protože trval hodinu, zatímco plochá dráha minutu a půl. Vydržel jsem tu hodinu, zatímco někteří už odpadali, a když jsem odstartoval dobře, jen jsem si hlídal ty, co mě ohrožovali…"

Z bakalářské práce

Cenné informace přináší bakalářská práce Jaroslava Drahoše, studenta katedry tělesné výchovy a sportu Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, na téma Historie motoristických sportů v Jižních Čechách obhájená v roce 2008.

"V úterý 18. 9. 1956 se jela první večerní mezinárodní plochá dráha v Budějovicích a na souboje nejslavnějších jezdců Evropy a špičky ČSSR se přišlo podívat 25 000 diváků," uvádí práce. V sobotu 3. 8. 1957 se v Budějovicích jel závod ČB-Ostrava, kde ve finále vyhrál František Irmiš před synovcem Romanem. Oba se tímto závodem zařadili do reprezentace ČR.

V neděli 26. října 1958 vyhráli domácí v sestavě Slunéčko, Průcha, Kubíček, Fr. a R. Irmiš nad Hradcem Králové 73:34 a bez porážky postoupili do I. ligy. Její první kolo bylo 6. 6. 1959 a Budějovičtí porazili Plzeń 56:46. "Skvělý František Irmiš vyhrál všechny své jízdy," uvádí Drahoš. 16. července 1960 porazili Jihočeši v I. lize Prahu.

Plochodrážní jezdec, čtrnáctiletý Matěj Frýza ze Zbůchu.
Matěj Frýza: na závod koukal táta škvírami mezi prsty, mamka byla hrůzou šílená

Informace o budějovické ploché dráze uzavírá práce sdělením, že syn Jana Holuba získal v roce 1986 titul mistra ČSSR juniorů.

Řadu informací io budějovické ploché dráze jsme našli také v polské "Historii sportu žužlovego", což zmiňujeme hlavně pro ten krásný název tohoto tvrdého mužného sportu…

Jak to viděl Deník

Fotbal a hokej mohly ploché dráze diváky jen závidět, psal v Deníku 3. 4. 2016 lokální historik a pamětník Jan Schinko. Ke stadionu zmiňuje mj., že dráha měla šířku 16 metrů a tribuna kapacitu 1000 míst k sezení. V letech 1957 a 1958 si Tatran Koh-i-noor vybudoval uvnitř oválu atletickou dráhu. Plochodrážníci byli v roce 1956 v I. lize. V družstvu v roce 1960 byli František a Roman Irmišové, Bláha, Průcha, Slunéčko, Kubíček, Mičan, Schmidtmayer, Krnáč, Černý, později Holub, Uhlíř a další.

Schinko připomíná i mimořádnou událost, dojezd etapy Závodu míru v roce 1964 na tento stadion. Asi 20 000 diváků přišlo "na Smolíka", po letech opět výborného čs. cyklistu. Před závodem byl vybudován vjezd na stadion. "Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Jan Smolík ,valnou hromadu´ objel," psal Schinko.

Jan Kvěch (vpravo) se Zdeňkem Simotou si dávají v posilovně pořádně do těla.
Jihočech Jan Kvěch chce zaútočit na postup do Grand Prix na ploché dráze

Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. "Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky," pokračuje historik a vrací se k "plošině": "Poslední závod plochodrážní extraligy se jel 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Dráha se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. "To se za těch 21 let, kdy se na ni nesmělo, mohla opravit," poznamenal Schinko.

Ledový sen

Redaktor Deníku Pavel Kortus napsal 22. 11. 2011, že po šestileté pauze by se měla do Českých Budějovic vrátit ledová plochá dráha. Jihočeská metropole figuruje v kalendáři domácího mezinárodní šampionátu pro příští rok. Pokud to klimatické podmínky dovolí, mělo by se zde závodit v neděli 15. ledna. Za návratem této tradiční disciplíny stojí parta kolem Zdeňka Simoty staršího. Ten se svými spolupracovníky uspořádal v únoru 2006 závod mistrovství republiky na rybníku Kamenný. Vyhrál tehdy Antonín Klatovský.

A snad protentokrát poslední citace, od novináře Antonína Škacha ze Speed A-Z.cz z článku Slavné a neslavné dny českobudějovické ploché dráhy o této knize borovanského praktického lékaře a motoristického historika MUDr. Věnceslava Černého, napsané za pomoci Romana Irmiše a Jaroslava Průchy.

„Tato kniha má být vzpomínkou na ty, kteří stáli u zrodu ploché dráhy v Českých Budějovicích, na ty, kteří se na československých i světových oválech bili za čest a slávu Českých Budějovic, na ty, kteří obětovali ploché dráze tisíce hodin dobrovolné práce a svého volna, na ty, kteří obětovali to nejcennější, zdraví a život, na ty, kteří bojovali její poslední boj a hrdě drželi prapor ploché dráha až do jejích posledních hořkých chvil,“ předesílá. Mnohé snímky jsou v knize publikovány vůbec poprvé stejně jako výsledky, které se tehdy nedostaly do médií, pokračuje: "Knihu vydal autor na vlastní náklady pro úzký okruh přátel českobudějovické ploché dráhy. Není tedy veřejně prodejná a nenajdete ji nikde v prodejní síti. O podmínkách jejího získání se však můžete MUDr. Černého zeptat na e-mailu vcerny@mujmejl.cz".

Od nás k tomu alespoň obálka knížky…