Do sedlářství nedaleko viaduktu, které v poslední době Vlastimil Kamlach i vedl, mířili za sehranou skupinkou řemeslníků zákazníci už desítky let, a to nejen z krajského města. Minulý čas je v předcházející větě použit oprávněně. S koncem roku sedlářský mistr odešel do důchodu a provozovna obrazně i doslova zavřela dveře.

První štace končícího mistra byla provozovna za katedrálou. „Nastoupil jsem a dva měsíce, září a říjen, jsme byli v Kněžské ulici, u hospody U Vola. Po dvou měsících jsme se stěhovali na Rudolfovskou,“ zmínil Kamlach počátky svého působení v oboru. Sedlářství pak fungovalo na stejném místě bezmála padesát let.

Už před koncem minulého roku ale chodili udivení zákazníci a ptali se proč je na dveřích cedule: „Příjem oprav zastaven“. Mysleli si, že je to kvůli návalu zakázek. Pravdu měli jen částečně.

Zakázek bylo stále dost, ale řemeslnický mistr už také mířil na zasloužený odpočinek. Neskrýval, že vedle seriózních a vděčných zákazníků se setkával i s takovými, kteří mu chybět nebudou. Jeho vstřícnost a ochota teď ale bude chybět, a nejen věrným zákazníkům. „Byla jsem tady často. Sedlářství mi bude scházet. Teď jsem chtěla přišít pásek kabelky,“ svěřila se ještě v posledních dnech minulého roku před provozovnou Markéta Müllerová z Budějovic. „Byla jsem tu s cestovní taškou. U ševce jsem nepochodila,“ řekla další zákaznice z města Olga Podruhová. Zájemci o sedlářskou pomoc teď budou muset zamířit buď v Budějovicích na roh Široké a Stejskalovy ulice do provozovny Jana Říhy, nebo až do Křemže.

„Ještě jsem si ani nezvykla, že sedláři v Rudolfovské už skončili, pořád tam posílám lidi. Budu si na to muset dát pozor,“ komentovala ve čtvrtek prodavačka v galanterii na Senovážném náměstí změnu, která nastala v zaběhnutých zvyklostech.