„Jsme jedna rodina,“ vysvětluje František Kynčl, dobrovolník, který vede třikrát týdně účastníky úklidu města z ulice v rámci projektu Budějcká stravenka.

Od března se totiž místní bezdomovci vydávají do ulic, které čistí od odpadků. Za každou hodinu dostávají šedesátikorunovou stravenku za níž lze koupit potraviny, ne alkohol. Ty podle vedoucího terénního programu Ingrid Dulawové nakupuje budějcká Městská charita za dobrovolné příspěvky. Zapojit se může každý a přispět 60 Kč a na www.darujme.cz.

Vestu oblékl i Jiří Zítek, který je na ulici asi tři roky. „Rozvedl jsem se, umřela mi máma a pak ségra prodala chatu,“ vysvětluje Jiří Zítek, jak se mu to stalo. Chodí prý pravidelně na brigádu i sbírat nepořádek. Za stravenky, které už několikrát použil, pomáhá uklízet město. „Funguje to parádně,“ myslí si. „Pomáhá mi to, můžu díky tomu přežít,“ je rád za projekt Jiří Zítek. Také sedmapadesátiletý František Homola chodí čistit chodníky a trávníky. „Už to dělám asi tři měsíce,“ tvrdí muž, který má pocit, že leckde je opravdu „chlív“. On sám není prý muž bez domova. „Nejsem bezdomovec, ani domovec, řeším svůj barák soudní cestou,“ vysvětluje.

Zapojit se mohou podle Ingrid Dulawové všichni ve finanční tísni, kteří potřebují pomoci. Charita uvítá i dobrovolníky. Mohou se hlásit na Městské charitě nebo v centru pro osoby bez domova, tedy v azylovém Domě sv. Pavla.

„František je na nás hodnej,“ chválí dobrovolníka Jiří Zítek. Ten naplánoval úklid po Rudolfovské třídě směr park Sady. „Já půjdu s klukama po pravé straně, vy po levé,“ rozděluje práci a informuje všechny o bezpečnosti. Nemají sbírat nic ze silnice a přecházet mohou jen na zelenou. Skupiny se vydávají na cestu a v pytlích mizí první odpadky.

Jak pomoci? Věnujte 60 Kč na www.darujme.cz. Tím darujete stravenku, kterou za hodinu úklidu dostane osoba bez domova. Zakoupí za ní v obchodě jídlo.

S nimi jde i dobrovolnice, osmnáctiletá studentka Kristýna Tlapová. Pomáhala už o koronakrizi ve stanovém městečku pro osoby bez domova v letním kině Háječek. Uklízí s nimi asi měsíc a ráda se dává do řeči. „Jsou to báječní lidé, neřeší shon dnešního světa, to je hrozně hezké,“ myslí si a uvažuje: „Jsou hrozně pozitivní na to, co je potkalo.“ Slečna i František Kynčl jsou věřící.

Rozmluví se i sedmapadesátiletá bezdomovkyně Markéta Jindrová. Už např. metla listí v letním kině.

Dvě skupiny mají sraz na Sadech, kde pozdraví kamaráda, pana Němce, který s nimi párkrát uklízel. „Teď špatně chodí,“ říká vedoucí skupiny, který zná každého účastníka osobně.

Projekt komunikuje s magistrátem. Ví tak, že je třeba uklidit ještě u Sportovní haly, v parku Háječek či u Kauflandu. A tak skupina pokračuje dál.

Od března sbíralo odpadky podle Ingrid Duwalové už šedesát bezdomovců a rozdalo se tisíc stravenek.