Logo Deník na návštěvě.Logo Deník na návštěvě.Zdroj: Deník

V novém seriálu Deníku se tento týden redakce zastavila v Záboří. I když jde jen o malou obec, může se pochlubit planetkou, která nese její jméno. K zajímavostem spojeným se Zábořím patří i to, že tu stála za 2. světové války celnice. A nelze opominout řadu statků na návsi, které si dodnes zachovaly tvář získanou v časech, kdy architektuře na venkově vévodilo selské baroko.

Na oblohu se Záboří dostalo díky fyziku Michalu Kočerovi a možná také šťastné shodě náhod. „Pracoval jsem pro poskytovatele internetových služeb a na Kleti bylo připojení pro hvězdárnu,“ vzpomíná Michal Kočer. A ve zprávách si absolvent matfyzu všiml, že hvězdárna hledá odborného pracovníka. „Zaujalo mě to, přihlásil jsem se do konkursu a byl jsem přijat,“ popisuje Michal Kočer, jak se stal astronomem.

Hledání planetek je ovšem záležitostí celého kolektivu lidí v Hvězdárně a planetáriu České Budějovice a na observatoři Kleť, která pod hvězdárnu patří. „Podílel jsem se na objevu desítek, možná stovek planetek a na pojmenování mnoha planetek,“ říká Martin Kočer. Dodává, že Záboří navrhl proto, že se do vesničky přistěhoval, je moc hezká a chtěl, aby byla zvěčněna i na obloze. „Kolegové mi vyšli vstříc,“ děkuje spolupracovníkům Michal Kočer, který nyní vyučuje na střední škole fyziku. V době působení na Kleti přímo pro planetky, které objevil, navrhl úspěšně jména Jeruzalém a C. S. Lewis (spisovatel věnující se mimo jiné křesťanským tématům).

Planetka, která nese jméno Záboří, byla objevena roku 2004 a její oběžnou dráhu kolem Slunce najdeme mezi drahami Marsu a Jupitera. Schválení jména přišlo z amerického Bostonu od mezinárodní komise, která má 13 členů a aktuálně je v jejím čele Jana Tichá, ředitelka českobudějovické hvězdárny. Pro pojmenování platí přísná pravidla a vyloučeni jsou například žijící politici. Na Kleti pak vytiskli certifikát, který dnes visí v prostorách obecního úřadu Záboří. A velikost planetky? Asi o něco větší objekt než samotná obec.

Zajímavostí z o něco vzdálenějších časů je skutečnost, že v době záboru českého pohraničí Německem v roce 1938 až sem dosahovala nová hranice. U Záboří proto byla zřízena celnice, která je zachycena na archivních fotografiích a fungovala i za Protektorátu Čechy a Morava. Záboří ale tehdy patřilo do zahraničí…

Ještě o kousek dál do minulosti sahá dnešní podoba mnohých statků na návsi. Z 2. poloviny 19. století si zachovaly krásné fasády ve stylu selského baroka.