Svobodu řece Malši nabídlo tento týden město České Budějovice. Na krátkém úseku nábřeží u Biskupské zahrady zmizelo zábradlí, s nadsázkou řečeno mříž, oddělující vodní hladinu od obyvatel města.

Podle náměstka primátora Juraje Thomy se jedná o první krok k možným změnám v lokalitě. Příští rok chce město jednat s Povodím Vltavy o případném rozšíření schodiště, které tu vede k hladině. Slepé rameno řeky by tak nabídlo větší prostor k neobvyklému posezení. „Nyní je to jen myšlenka,“ upozorňuje ale Juraj Thoma. Lokalita byla vybrána pro odstranění zábradlí proto, že voda je zde od chodníku oddělena ještě pásem trávníku.

Změny mohou přijít i jinde, ale jak zdůrazňuje náměstek primátora Ivo Moravec, radnice rozhodně nechystá odstranění všech zábradlí z nábřeží.

Minulost malšského nábřeží: Podle Daniela Kováře ze státního okresního archivu v Českých Budějovicích prošlo nábřeží množstvím proměn. Slepé rameno Malše bylo až do třicátých let součástí Vltavy. Při regulaci jej stavitelé zaslepili, původně i se záměrem zastavět celý Sokolský ostrov a stvořit tak novou ulici. Řeka byla využívána hlavně coby dopravní tok. „Z nábřeží byl přímý přístup na hladinu, čehož využívaly lodě či vory se dřevem z šumavských lesů,“ popisuje Daniel Kovář. Vodní doprava zeslábla až při konci šedesátých let a přístup k hladině tak mohl být omezen. Další roky pak nábřeží získávalo dnešní promenádní podobu, a to včetně upevnění zábradlí či pozdější cyklostezky.

Na několika desítkách metrů nábřeží slepého ramene řeky Malše v Budějovicích nechala radnice výjimečně odstranit zábradlí. Od vody tady kolemjdoucí odděluje pás trávníku. Náměstek primátora Ivo Moravec však zdůrazňuje, že místo bylo pečlivě vybráno. „Nemíníme to dělat tupě, abychom si řekli, zábradlí všude odřízneme,“ říká Ivo Moravec.

O záměru jednaly některé komise rady města a uskutečnila se i anketa na internetu. Ta naznačila, že názor nemusí být jednotný. Zhruba čtyři pětin respondentů byly pro změnu, pětina si ji naopak nepřála.

Různé pohledy na věc ukázaly i reakce obyvatel města pro Deník přímo na nábřeží. Kateřině Koudelkové nevadí, že zábradlí zmizelo. „O kus dál by mi to vadilo a přišlo dost nebezpečné, tam jezdíme s dětmi na kole skoro denně. Ale tady ne, je to tu daleko od stezky,“ konstatovala Kateřina Koudelková. Jejímu manželovi Janu Koudelkovi ale pás travnatého břehu nepřijde jako dostatečná zábrana. „Mohli by tam položit alespoň nějakou kládu, která by to zahradila. Samozřejmě je to hezčí, ale jde i o bezpečnost. Děti se rozběhnou a nemají pud sebezáchovy,“ říká Jan Koudelka. Najdou se však i pamětníci dob, kdy nábřeží bylo celé bez zábradlí. „Před lety tu zábradlí vůbec nebylo. Dřív tady ale tolik lidí nechodilo, zato když se dnes koná třeba koncert, je tu plno,“ říká starousedlík Václav Báca. „Bez zábradlí se mi to zdá dost otevřené a odvážné,“ dodává Václav Báca.

Podle náměstka primátora Juraje Thomy je ale akce na nábřeží jedním z drobných kroků, které by měly více sblížit obyvatele a návštěvníky Budějovic s Malši a Vltavou. „Ať žijeme ne vedle nebo proti vodě, ale s ní,“ naznačuje cíl radnice Juraj Thoma. Dalším místem, kde by se mohlo v budoucnu upravit nábřeží tak, aby zmizelo výrazné oddělení od vodní hladiny, je park v Dukelské ulici.

Jedním z námětů chystaných úprav jsou třeba schůdky sestupující k Malši.

Podle Daniela Kováře ze Státního okresního archivu v Českých Budějovicích prošlo nábřeží Malše naproti Sokolskému ostrovu množstvím proměn. Slepé rameno Malše bylo až do třicátých let součástí Vltavy. Při regulaci jej stavitelé zaslepili, původně i se záměrem zastavět celý Sokolský ostrov a stvořit tak novou ulici. Řeka byla využívána hlavně coby dopravní tok. „Z nábřeží byl přímý přístup na hladinu, čehož využívaly lodě či vory se dřevem z šumavských lesů,“ popisuje Daniel Kovář. Vodní doprava zeslábla až při konci šedesátých let a přístup k hladině tak mohl být omezen. Další roky pak nábřeží získávalo dnešní promenádní podobu, a to včetně upevnění zábradlí či pozdější cyklostezky.