„Podobné cvičení míváme několikrát do roka,“ říká Pavel Rožboud z Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. „Cvičíme záchranu z výšek, kdy záchranáři slaňují dolů s evakuačními nosítky. “
Pro parašutistu
Hasiči mají v každém okrese svoje lezecké skupiny.
„Lezci jsou speciálně školeni na práci ve výškách nad volnou hloubkou. Na každé směně jsou specialisté, kteří v případě nutnosti dokážou provést evakuaci zraněného, třeba zrovna z věže nebo sloupu. Když nás volají na zásah, tak v prvním výjezdovém autě hasičů je připravené i lezecké vybavení a v osádce bývá alespoň jeden lezec.“
Desítky lezců se připravují na zásahy ve výškách celoročně a mají pořád co dělat. „Zachraňujeme lidi, kteří uvíznou na skalách, jednou jsme sundávali i parašutistu.“
Hasiči zasahují i při kuriózních případech, například sundávají kočky ze stromů, které se bojí slézt. „To ale používáme žebřík,“ směje se Karel Rožboud. Většina jejich zásahů je prý spíše technického rázu. Hasiči třeba uřezávají větve nebo pomáhají odstraňovat následky přírodních katastrof. „Po orkánech Kyrill a Emma jsme uvolňovali odtržené části plechových střech.“ Hasiči cvičí nejen na věžích, ale i na stožárech vysokého napětí a na komínech.
„Tahle práce musí bavit,“ říká šestatřicetiletý instruktor a velitel družstva táborských hasičů Radek Kümmel. Přiznává, že na nebezpečí při práci ve výškách raději nemyslí.
„Naše lezecké družstvo trénuje každý čtvrtek,“ prozrazuje další z účastnic cvičení Petra Kafková, která je zdravotnickým záchranářem českobudějovické záchranné služby. Společné cvičení s hasiči a policisty vítá. „Prověříme si součinnost všech tří složek integrovaného záchranného systému, které trénují samostatně.“
Akci si pochvaloval i provozovatel Černé věže Jan Vančura. „Cvičení se na věži koná každým druhým rokem.“ Podle Vančury je prý dobré ujistit se, že záchranáři dokážou rychle pomoci lidem, které by při výstupu do padesátimetrové výšky stihl infarkt nebo jiné zdravotní komplikace.
