Více než miliardovou škodu způsobily letošní povodně na jihu Čech. Pomoc postiženým oblastem koordinoval krajský úřad. Tajemníkem bezpečnostní rady kraje je Stanislav Mrvka (56), který má s pomocí při povodních velké zkušenosti. Donedávna totiž velel záchranářské brigádě v Jindřichově Hradci.

Jak se vám jevily letošní povodně jako zkušenémuexpertovi?
Letošní povodně na teritoriu jihočeského kraje byly trochu specifické oproti těm předcházejícím, které jsme znali z minulosti. Tentokrát se jednalo spíš o místní prudké přívalové deště, které zasáhly vždycky jenom malé území. Nicméně míra postižení daného území byla velká. Ačkoliv se to těžko hodnotí, přímý dopad na obyvatelstvo nebyl letos tak katastrofický jako na Moravě nebo jako v jižních Čechách při minulých povodních. Naopak narostly škody na obecním, krajském a státním majetku.

Při minulých povodních jste na sobě ještě nosil vojenskou uniformu českého vojáka. Teď jste události sledoval jako krajský úředník. Bylo to velký rozdíl?
Od roku 1997 jsem se zúčastnil všech velkých povodoní, které se na teritoriu republiky udály. Byli jsme tam nasazováni jako záchranáři. Charakter povodních se mění. Nejenom, v jaké krajině se odehrávají, ale mění se i jejich průběh. Nejedná se o dlouhodobý proces . Povodně prudce zasáhnou malé území, a následky jsou ničivé. Záchranáři, ať už jsou to hasiči, Červený kříž a další humanitární organzace, vojáci a ostatní složky integrovaného záchranného systému vykonávají svou práci a snaží se být včas tam, kde je lidé právě potřebují.

Není lepší a účinnější jako vojenský velitel rychle dávat rozkazy, než být v pozici tajemníka kraje a čekat na další schvalování?
V armádě člověk vidí dopad svého rozhodování určitě rychleji. Ale při řešení letošních povodní jsem byl velmi mile překvapený. Všechna jednání, ať už,bezpečnostní rady kraje nebo krizového štábu, byla krátká a stručná. Jednotlivé složky reagovaly podle našich potřeb velmi solidním způsobem, za což jim velmi děkujeme.

Mnozí Jihočeši se strachovali, že odchodem záchranné brigády z Jindřichova Hradce se zhorší možnosti, jak co nejrychleji pomoci lidem při katastrofách. Zhoršily se skutečně?
Situace se určitě zhoršila. Záchranné útvary měly rozdělené teritorium republiky tak, že na každý připadaly dva nebo dva a půl kraje. Byly proto rychle dosažitelné a měly daleko kratší pohotovost. To znamená, že do šesti hodin mohly být kdekoliv na místě, kde byla potřeba zasahovat. Dnešní systém, který nastavila armáda, je trošku těžkopádný a komplikovaný. Navíc jednotky nejsou vždycky dosažitelné, protože plní jiné zvláštní úkoly, které armáda má.
V tomhle směru se situace zhoršila, ale my se snažíme najít cesty, jak to řešit. Při letošních povodních si nemůžeme stěžovat na spolupráci s konkrétními vojenskými útvary.
Máme štěstí, že v jižních Čechách je velitelství ženijní brigády, která má dost podobný charakter, jaký měly záchranné útvary. Na pomocné síly a prostředky bychom tedy dosáhli velmi snadno, kdyby ale nebylo tak složité vyžadování přes dvě ministerstva – vnitra a obrany.
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje musí nejprve požádat generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. To pak požádá stálý operační centrum ministerstva obrany, které vydá pokyn danému útvaru , aby zasahoval. Tím je pomoc daleko složitější a pomalejší.