Stane–li se „alkoholová příhoda“ vašemu známému a chcete volat na tuto stanici, číslo, které najdete, vás nasměruje pouze kamsi do kanceláře, odkud prý nelze přepojit na lékaře působícího na záchytné stanici. Voláte–li 155, prý vás nemohou přepojit na krajskou rychlou záchrannou službu a odtud na protialkoholní záchytnou stanici.
Přesně tento postup nám byl doporučen pracovníkem ze záchytné protialkoholní stanice v Českých Budějovicích. Co tedy zbývá?
Obrátit se na městskou nebo státní policii, která má pravomoc podnapilého odvézt k lékaři. „Rozhodnutí, zda je nutné, aby byl podnapilý člověk převezen na protialkoholní záchytnou stanici, je na lékaři. U protiprávního jednání se vyžaduje i odběr krve na prokázání alkoholu v krvi,“ říká vedoucí obvodního oddělení Policie ČR v Písku Jaroslav Svoboda.
Podle jeho slov je tato problematika ošetřena v zákoně na ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Ovšem lidé, kteří jsou pod vlivem návykové látky, na protialkoholní záchytnou stanici být převezeni nemohou.
„V těchto případech se dotyčný, jestliže ohrožuje sebe nebo okolí, převeze do nějaké psychiatrické léčebny,“ upřesňuje Jaroslav Svoboda. Největší problém vidí šéf obvodního oddělení písecké policie ve financování těchto stanic. Člověk, který se dostane na „záchytku“, bývá často ze slabších sociálních poměrů a noc strávenou zde nezaplatí.
„Asi před deseti lety se uvažovalo také o zřízení této stanice v psychiatrické léčebně U Honzíčka v Písku, ale vázlo to na tom, kdo by tyto pobyty platil. Pro zdravotnické zařízení je to velká finanční zátěž,“ říká Svoboda.
„Teď jsme zrovna vezli do Českých Budějovic hned tři lidi v souvislosti s protiprávním jednáním (to bývá až v 80 % případů). Když je tam plno, využíváme protialkoholní záchytnou stanici v Příbrami,“ dodává Svoboda.
Více si můžete přečíst v ČbD 18.4. na straně 3.
