Při jedné z jízd, které jsem zatím absolvoval, mě zaujal podsaditý, mírně obtloustlý pán. Než si vystál průjezd přes dvě světelné křizovatky, dokázal mě tisíckrát rozesmát. Začal pomalým, ale velmi rozvážným a vláčným pohybem masírovat nosní sliznici a občas přitlačil. Tento pohyb pravidelně střídal s jiným. Stejným prstem si poté čistil zuby a škrábal si dásně a jazyk. Ve stavu uspokojení přidal plyn a ukázkově pouštěl spojku.


Naštěstí u druhé křižovatky přibrzdil zase vedle mě. Hned po rychlém zesílení rádia si bezvadným skusem zarovnal nehet na levém ukazováčku a nonšalantně ho plivl na sedadlo spolujezdce. Tento úkon zopakoval ještě čtyřikrát a poté se se stejnou vervou věnoval i druhé ruce.
Bohužel jsem potom odbočoval doprava, takže nevím, jak to dopadlo s nohama, ale vypadalo to velmi nadějně.