„Jde o ulici, která často měnila svůj název," připomněl archivář. „Za socialismu se jmenovala Osvobození. A byť z principu není tento název nijak ideově závadný, v roce 1990 se nelíbil a národní výbor se rozhodl toto pojmenování zrušit. Někdo navrhl pojmenovat ji po Karlu IV., zřejmě i ve vztahu k náměstí, které tehdy dostalo jméno dalšího významného panovníka Přemysla Otakara II.," doplnil Daniel Kovář s tím, že v minulých staletích, alespoň jak dobové písemné prameny napovídají, nenesla žádná stavba nebo část města jméno Karla IV. Výjimkou je snad hospoda U Karla IV., která byla na rohu ulic Rudolfovská a Nádražní otevřena asi roku 1900.

Co Otce vlasti v Českých Budějovicích možná připomínalo i našim předkům, je malba v ambitu dominikánského kláštera, která zachycuje Pannu Marii ochraňující dva panovníky. Jeden z nich je mladší, druhý starší.

Malba byla podle Daniela Kováře znovuobjevena a restaurována až v nedávné době. Zachycuje snad Karla IV. a jeho syna Václava, který byl na krále korunován už za Karlova života a byl jeho spolukrálem.

„Když se zamýšlíme nad okolnostmi vzniku tohoto obrazu, nabízí se spojitost 
s poslední cestou Karla IV. do Budějovic v roce 1378, kdy do města zavítal právě se svým synem, pozdějším králem Václavem IV. To, zda jsou oba vladaři na malbě zachyceni, ale není definitivně potvrzeno, jde spíše 
o pravděpodobnou možnost," poznamenal Daniel Kovář. S větší určitostí lze díky dobovým zápisům či archeologickým nálezům odvodit, jak v době Karla IV. vypadaly České Budějovice.

Město bylo veliké tak, jak je velké dnešní historické jádro. „Tehdy tu ale stála řada provizorních domů, dřevěných příbytků. Od doby vlády Jana Lucemburského, tedy od 30. let 14. století, je doložena masová přestavba těchto původních obydlí na trvalé zděné domy," vyprávěl archivář.

Nejstarší jádra dodnes dochovaných domů pocházejí ze 14. století, byť tyto objekty prošly mnoha přestavbami. Velká část domů má zděné gotické jádro. „Měšťanské domy se v té době měnily. Dokončoval se klášter, výrazně se proměnil systém městských hradeb, město se naježilo několika desítkami věží – z velké části v lucemburské době, byl to zásah do panoramatu města. Vznikly městské brány ve věžovité podobě," popsal znalec místní historie.

V době Karla IV. pravděpodobně v Budějovicích vyrostla i Pražská brána. „Když se roku 1867 bourala, byly 
v jejích základech nalezeny pražské groše z doby Karla IV. Její stavba tedy musela proběhnout v době Karlově," doplnil Daniel Kovář.

Závěr seriálu