Docházka. Jedna ze základních věcí, která se hodnotí u každého zaměstnání. Pokud bychom přijali názor, že i zastupitel je jistý druh zaměstnance, jak na tom byli jednotliví českobudějovičtí zastupitelé? Odpověď poskytují webové stránky magistrátu. Největšími absentéry byli bývalý hejtman a nedávný kandidát na ombudsmana Jan Zahradník a jednička lidovecké kandidátky Jaromír Talíř.

Českobudějovické zastupitelstvo se sešlo během právě končícího volebního období jedenatřicetkrát a hlasovalo se celkem v 1734 rozhodnutích. Absence na hlasování zastupitelstva v končícím volebním období je rovnoměrně rozdělena mezi všechny strany a pohybuje se od 91% u ČSSD až po 81% u KDU-ČSL.

„To snad není možné,“ diví se údajům Jan Zahradník. „Tato statistika mi není známa, ovšem na druhou stranu je pravda, že jsem první polovinu svého mandátu byl rovněž hejtmanem a také, že práci zastupitele vykonáváte po celou dobu a ne jen v lavici na radnici. Mohu však voličům slíbit, že svůj mandát hodlám vykonávat řadně,“ říká tahoun kandidátky ODS a bývalý hejtman.

„Poctivci a absentéři“

(Číslo v procentech uvádí procentuální účast na jednáních zastupitelstva)

Největší „poctivci“:
Lea Klokočková (KSČM) 99,83
Vladimír Zdvihal (ČSSD) 99, 65
Karel Ziegler (ODS) 99, 65
Ivo Moravec (ODS/HOPB)99, 60
Miroslav Bína (ODS) 97, 92

Největší „absentéři“:

Jan Zahradník (ODS) 55, 11
Jaromír Talíř (KDU–ČSL) 60,30
Jan Špika (ODS) 60,59
Pavel Božoň (ODS) 61,57
Petr Braný (KSČM) 64, 40

Druhou příčku absence na jednáních zastupitelstva, obsadil Jaromír Talíř (KDU–ČSL). Zúčastnil se 60% hlasování. „Důvod byl ten, že jsem nastoupil do pracovního poměru na ministerstvu kultury,“ řekl ke své slabší docházce Talíř. Doplnil, že uvažoval o tom, že by se v průběhu volebního období vzdal mandátu, ale nakonec v zastupitelstvu zůstal a vzdal se jen místa v radě města, kde místo něj zasedl Miroslav Tetter (KDU–ČSL).

Nejvíce aktivní na dění v druhém patře nové budovy radnice byla Lea Klokočová (KSČM) a Vladimír Zdvihal (ČSSD). Pro nemoc se mandátu vzdala Eva Hlavová Gazdová (KSČM), jíž na posledních jednáních nahradil Jan Hrdý (KSČM). Oba dva kandidují i v říjnových volbách, Hrdý na 6. a Hlavová Gazdová na 17. místě kandidátky KSČM.

„Paní Hlavová Gazdová v průběhu mandátu otěhotněla a pak byla na rodičovské dovolené, a proto se také vzdala mandátu,“ říká lídr komunistické kandidátky Ivan Nadberežný. „Očekávám, že se bude stěhovat, ale protože se jedná o odbornici, na 17. místě kandidátky jsme jí nechali.“ Sama zastupitelka stěhování, které by jí přerušilo případný mandát, jako problém nevidí: „Dosud jsem byla napůl v Praze a napůl tady. Pokud se budu stěhovat, tak to bude za tři čtyři roky až s manželem dostavíme dům v Čáslavi,“ řekla Deníku Hlavová Gazdová (KSČM).
V polovině září 2009 kulhala účast zastupitelů na jednání na obě nohy a to se muselo ukončit, protože prchajících zastupitelů bylo tolik, že v sále nezbyla ani polovička z celkových 45 členů.

„Chyběli členové všech klubů bez rozdílu,“ řekl tehdejší primátor Juraj Thoma a dodal, že odchody z jednání považuje za veliký nešvar a za neúctu k voličům. Pokud si podle někdejšího primátora zastupitelé nedokážou svůj program upravit tak, aby se jednou měsíčně mohli věnovat jednání, neměli by o svůj mandát vůbec usilovat. Řádně omluvených zastupitelů totiž byla jen hrstka.

V názoru na zastupitelskou absenci se bývalý a současný primátor podivuhodně shodují: „První věc, kterou si mají zastupitelé osvojit, je zákon o obcích, kde se píše, že zastupitel je povinen se jednání zúčastnit. Nemohu zastupitele za to však nějak potrestat, to je věc stran.

Jediným trestem může být, že za absenci nedostanou peníze,“ říká Miroslav Tetter (KDU–ČSL). Potíže s absencemi měla i koalice, která vede radnici – ODS, KDU–ČSL a SNK–ED. Díky tomu se jí několikrát stalo, že nemohla prosadit své návrhy – měla málo hlasů. Posledním případem byl pokus delegovat zástupce města na valnou hromadu teplárny, kde jsou České Budějovice většinovým vlastníkem.