„Šest hodin seděl ,zajat´ v sedačkové kabině při mínus osmnácti stupních,“ napsal pondělní pasovský deník PNP. Provoz lanovky v Kaltenbachu obsluha v 16 hodin ukončila – netušíce, že na cestě dolů je v kabině ještě jeden cestující. Podle ředitele vlekařské společnosti neměl Podolsky do kabiny vůbec vstoupit, lanovka dolů lidi nevozí. Na horní stanici na to upozorňují zábrany a vývěsky.

Mladík, snowboardový začátečník, vysvětloval, že si na sjezdovku nakonec netroufl a chtěl proto bezpečně odjet lanovkou. Upozornění si zřejmě nevšiml.
Lanovka se náhle zastavila a pod jeho kabinou byla dvanáctimetrová hlubina.

„Podolsky začal křičet,“ popisuje PNP. „Pod ním ještě pár lyžařů jezdilo, ale neslyšeli ho. Mobil u sebe neměl. Pak padla tma a mráz byl stále ostřejší. Přitom mladík byl promočený od snowboardingu…“ Opakovaně pod ním projížděly i rolby, ale hluk jejich motorů volání trosečníka přehlušoval. Seskočit si Podolsky netroufl, a zřejmě dobře udělal. „Nakonec přišel na spásnou myšlenku. Vždycky, když se přibližovala rolba, zapálil jednu z bankovek, které měl u sebe, v naději, že někdo slabé světýlko zahlédne,“ pokračuje deník.

„A zázrak se skutečně stal. Poslední hořící desetieurovku zahlédl řidič rolby. Zastavil, otočil světlomet vzhůru a mladíka zahlédl.“ Půl hodiny ještě trvalo, než se lanovka zase rozjela a Podolského dopravila dolů. Byl s podchlazením dopraven do nemocnice ve Schwazu a ještě téže noci si ho vyzvedla matka,“ píše list.

Podle ředitele lanovky měl snowboarder na vrcholové stanici počkat na rolbu a nechat se svézt dolů. Protože jeho „ztracení“ mezitím oznámil kamarád, hledalo nezvěstného několik hodin čtyřicet záchranářů – samozřejmě ale na sjezdovce, ne v kabině… „Náklady na akci ale podle šéfa vleků nebudou Podolskému účtovány, prý to patří ke službám,“ uzavírá deník PNP.