Jak jste se dostaly k němčině?
Alena Jaklová: Můj dědeček je Němec. U nás doma se ale německy nemluvilo. Narodila jsem se v 50. letech, to bylo více méně tabu. Moje maminka pocházela ze smíšené rodiny a německy mluvila dobře. Měla i německé školy. Přede mnou ale nikdy německy nemluvila. Asi to má člověk v krvi.

Přestože v té době germanistika nebyla nikterak zvlášť podporována, nakonec jsem si zvolila studium germanistiky a bohemistiky.
Hana Andrášová: U nás také nikdo německy nemluvil. Začala jsem chodit na základní školu s rozšířenou výukou jazyků a němčina byla prvním jazykem, který se nabízel, takže jsem začala chodit na němčinu. Měli jsme výborné učitele, takže jsem se na základní škole naučila nejvíc, co jsem se kdy naučit mohla. Spolu s manželem, který se svou maminkou mluvil německy už v dětství, vedeme 
k zájmu o němčinu i naše dvě dcery a jsme v našem snažení celkem úspěšní.

Jaký je obecně zájem o němčinu?
Hana Andrášová: Ukazuje se, že zájem o němčinu výrazně roste. Souvisí to s tím, že byl na základních školách od minulého školního roku zaveden druhý cizí jazyk jako jazyk povinný. A už dnes je patrné, že si většina žáků jako druhý cizí jazyk vybírá němčinu.
My i u nás na pedagogické fakultě pozorujeme zvýšený zájem o německý jazyk a můžeme i opatrně konstatovat rostoucí úroveň znalostí uchazečů, kteří k nám přicházejí ze středních škol, což nás velmi těší.
Alena Jaklová: Já bych informaci kolegyně Andrášové doplnila ještě o jednu skutečnost. Ona se u nás trošku mění i společenská situace. Jsme příhraniční region 
a v souvislosti se založením Evropského regionu Dunaj – Vltava v roce 2012 se spolupráce mezi třemi regiony tvořícími společný komplexní teritoriální společenský i politický areál, tedy mezi Čechami, Bavorskem a Rakouskem, zintenzivňuje a tím pádem roste i potřeba znalosti němčiny. Na tuto situaci jsme my 
na Filozofické fakultě JU reagovali založením nového studijního oboru s názvem Česko – německá areálová studia. Je to naprosto ojedinělý, atypický obor. A v této podobě v republice jedinečný.

Jaké jsou vaše vize a přání?
Hana Andrášová: My bychom si přáli, aby se němčina zase dostala na výsluní 
a aby se ji naši žáci učili rádi. Přáli bychom si, aby se nám dařilo vzdělávat dobré, moderně zaměřené učitele, kteří posunou výuku jazyků dopředu. Protože jenom nadšený pedagog dokáže své nadšení předávat dál.
Alena Jaklová: My máme na Filozofické fakultě dva konkrétní cíle. Jednak bychom chtěli úspěšně akreditovat magisterský studijní obor obor Česko – německá areálová studia, protože zatím existuje jen v podobě bakalářské. Tento obor připravuje absolventy pro působení v orgánech a institucích Evropské unie, dále na různých úrovních veřejné s právy i na všech stupních správního managementu Evropského regionu Dunaj – Vltava. Se svými znalostmi a dovednostmi mohou tito absolventi samozřejmě úspěšně působit i v dalších dvou euroregionech spojujících Českou republiku s Německem. Vedle toho bychom do budoucna rádi založili i učitelství německého jazyka pro střední školy, tak abychom se komplementárně doplňovali s Pedagogickou fakultou JU.

Jihočeská univerzita vloni hostila mezinárodní germanistickou konferenci s názvem Němčina bez hranic. Proč zrovna Němčina bez hranic?
Hana Andrášová: Hranice pro nás hrají právě v tomto roce takovou symbolickou úlohu, protože se před 25 lety začaly otevírat. Problematika hranic byla spojovacím článkem v jednání všech čtyř sekcí, sekce lingvistické, literární, didaktické a nově i společenskovědní.

Kdo tuto konferenci pořádal?
Hana Andrášová: Pořádal ji Svaz germanistů ve spolupráci s katedrou germanistiky na Pedagogické fakultě JU 
a Ústavem česko-německých areálových studií a germanistiky na Filozofické fakultě JU.
Svaz germanistů zastřešuje všechny germanisty na vysokoškolských pracovištích v České republice 
a jednou za dva roky také pořádá konferenci. Ta je putovní, jednou se koná na Moravě, jednou v Čechách. Letos jsme se její organizace ujali my 
a pozvali jsme všechny naše kolegy nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a dalších 11 zemí Evropy k nám do Českých Budějovic. Využili jsme toho, že jsme dvě germanistická pracoviště a že se vzájemně velmi dobře doplňujeme.
Tato konference se doposud konala ve třech sekcích, lingvistické, literárně vědné 
a didaktické a právě díky zaměření germanistiky na Filozofické fakultě jsme poprvé rozšířili naše jednání o sekci společensko vědní.

V jakém jazyce se konference uskutečnila?
Hana Andrášová: Běžela 
v obou jazycích, jinak se konference koná v němčině. My jsme tak mohli dát prostor 
i ostatním kolegům a kolegyním z jiných vědních oborů, kteří se zajímají o problematiku česko-německou nebo česko-rakouskou.
Alena Jaklová: To se ukázalo jako dobrý nápad, protože k hlavnímu tématu, kterým byla němčina bez hranic, nakonec hovořili zástupci deseti různých vědních oborů. Což je opravdu velmi zajímavé.
Plejáda názorů byla velice široká, navíc jednání bylo dvojjazyčné. Některé přednášky běžely v němčině, jiné 
v češtině. Myslím, že ale ani to nebylo celkově na závadu a že jsme si nakonec všichni dobře rozuměli.
Byl to vlastně takový inovativní pokus v rámci germanistické konference a mám dojem, a ohlasy takové máme, že to bylo úspěšné.

Co bylo cílem konference?
Alena Jaklová: Konference je mezinárodní vědecké jednání na nejvyšší odborné a vědecké úrovni. Cílem každé takové konference je předat si navzájem nejnovější vědecké poznatky v rámci jednotlivých složek vědního oboru.

KLÁRA SKÁLOVÁ