Referenda se zúčastnilo 37,7 procenta voličů. Podle předběžných výsledků 61 procent hlasovalo pro naprostý zákaz kouření, 39 proti zostření dosavadních pravidel. Se stejným výsledkem hlasovali například Pasovští, jen s tím rozdílem, že tam byla účast o něco větší (38,37 procenta) a výsledek těsnější – 51,76 procenta pro naprostý zákaz. Ten bude v zemi platit od 1. srpna.

Slavní „mouřeníni“ končí

Čtyřhvězdičkový hotel „U tří mouřenínů“ v centru Lince, na Promenade proti budově zemské vlády, po 415 letech zavírá. Pravděpodobně navždy, napsal linecký deník OÖN. A zavzpomínal: „Bydlel tady švédský královský pár, opakovaně tu přenocoval prezident Heinz Fischer, rád se tu ubytovával Karel Gott, stavěli se tu němečtí premiéři, když měli řízení v Linci.“ Jeden z nejstarších hotelů ve městě byl poprvé písemně zmíněn v roce 1596. Podle OÖN se nejprve jmenoval U Zlaté kachny, od roku 1771 už U tří mouřenínů.

V sobotním vydání řekl 64letý hoteliér Rudolf Loidl, že je od pátku v penzi „a nechtěl by prý být v hotelu ještě v osmdesáti“. Dům, kde 40 let vedl firmu, mu patří. „Nenašel žádného následníka, jeho děti mají jiné zájmy,“ píše deník. Ještě před dvěma roky nechal Loidl zřídit v objektu další dva apartmány o 70 a 100 metrech čtverečních. K nim je v hotelu 25 pokojů. O nemovitost má zájem linecký podnikatel, aby z něj pravděpodobně udělal bytový dům.
Hospodářská krize hotelovou branži v Linci loni nezasáhla díky akci Hlavní město kultury, ubytovacím zařízením dokonce stoupl obrat o 9,5 procenta. Teď ale doba „přitvrdila“, loni otevřely v Linci tři nové hotely se 327 pokoji, poznamenává list.

Šumavě chybějí krávy

Spolek „Zelené srdce Evropy – region národního parku Dunaj – Vltava“ pozval zemědělské a agrární experty na cestu od Dračího jezera u Furthu k prameništím Vltavy. Tématem bylo podle deníku PNP udržování kulturní a přírodní krajiny na Šumavě a v Bavorském lese šetrným zemědělským obhospodařováním. „Shlédnuto bylo intenzivní zemědělství v oblasti Dračího jezera a extenzivní kolem českého národního parku,“ napsal list. Mezi účastníky byli kromě bavorských zástupců i vedoucí pracovníci z Domažlic a Prachatic, dále Vlasta Kroupová a Jan Moudrý ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity a Michael Maly, v letech 1992 – 2006 pověřený bavorským ministerstvem zemědělství otázkami bavorsko – české spolupráce. Ten s prof. Kroupovou akci vedl.

Zástupci obou stran si mohli vyměnit zkušenosti nad praktickými příklady vývoje, napsala PNP. „Při cestě bylo patrné, že v horských polohách Šumavy je drženo příliš málo krav,“ uvádí list jeden z postřehů. „To má za následek, že tamní travní porost stárne a zelené plochy se mění částečně v buš.“
Deník vysvětluje, že příčinou je upouštění od držení krav z důvodu příliš nízkých cen. „Například v okrese Prachatice se počet krav snížil od převratu o padesát procent, počet dojnic dokonce o 75 procent. Louky a pastviny na Šumavě tak sotva mohou být ještě udrženy.“ PNP uvádí, že například v Chambtalu v okrese Cham je počet krav na hektar čtyřikrát vyšší než v horských pásmech Šumavy.

„Účelné by bylo přepravit mladé krávy z míst intenzivního chovu na horské louky,“ doporučuje pasovský deník. „Tak by se mohlo pomoci přírodě, zvířatům a kulturní krajině na Šumavě a v Bavorském lese více než transportem české kukuřičné siláže do bavorských provozů na výrobu bioplynu, jak se to děje třeba v okrese Cham…“

450 km pro turisty

V sobotu byla slavnostně otevřena turistická stezka Donausteig, vedoucí z Pasova přes Linec do Greinu ve Strudengau. Je dlouhá kolem 450 km a v Evropě by prý těžko hledala obdobu. Spolufinancovala ji EU. Stezka vede údolím Dunaje řadou chráněných přírodních oblastí. Téměř po celé délce je „dvojitá“, vede po obou březích Dunaje přes čtyři bavorské a 42 hornorakouských obcí. Doplňuje tak dosavadní nabídku cyklostezky Donauradweg vedoucí bezprostředně podél řeky. Stezka zahrnuje 135 míst k občerstvení s řadou panoramatických pohledů. „V těchto místech lze získat další cenné informace i například 120 nově interpretovaných dunajských pověstí,“ píše linecký deník OÖN.