I proto dokáže být zdařilý zákrok nejen velmi efektivní, ale také nesmírně efektní. Platí to zejména o replantačních operacích. Lékaři českobudějovické plastické chirurgie se mohou pochlubit celou řadou unikátních zákroků, kdy například dokázali zachránit nejen život, ale i kštici ženě, která se nešťastnou náhodou při práci skalpovala, nebo úspěšně přišít amputované prstíky patnáctiměsíčnímu chlapečkovi. Přestože českobudějovická plastická chirurgie patří mezi mladá oddělení, vysloužila si výsledky své práce respekt v celé zemi.
„Je to zásluha našeho celého týmu," zdůrazňuje primář Vladimír Mařík a přirovnává jeho fungování ke čtyřem mušketýrům. „Snažíme se působit podle zásady jeden za všechny, všichni za jednoho. Týmová práce je nesmírně důležitá jednak pro výsledky operací, jednak pro atmosféru na oddělení."
Spokojení pacienti ale nejsou jediným měřítkem. „Snažíme se publikovat, přednášet na národních kongresech. Naše příspěvky jsou vždycky hodně vysoko hodnoceny, a to je pro nás zase odrazem toho, že práci odvádíme dobře," zmiňuje MUDr. Mařík.
Přesto i sami operatéři přiznávají, že je zdařilé replantační zákroky nepřestávají fascinovat. „Ve chvíli, kdy něco bylo odděleno od těla úrazem, není lehké takovou část těla zachránit. Aby se nám podařilo například končetinu vrátit a zajistit její další funkci, je třeba mnoho hodin práce na sále. I pro nás to jsou pořád zákroky, které děláme rádi. Ačkoli trvají velmi dlouho, je pro nás potom dobrý výsledek velikánskou odměnou," přiznává lékař.
Ti se neobejdou bez trpělivosti a precizní práce rukou. Mnohdy přitom musí mít pořádně naspěch. „V takových případech je pochopitelně důležitým faktorem, který mimo jiné rozhoduje o úspěchu, čas. Ale jsou úrazy, u kterých nehraje tak zásadní roli. Obecně platí, že čím je část těla oddělená úrazem více periferní, tedy dále od srdce a čím je menší, tím hraje čas méně zásadní roli. Pokud ale dojde třeba k oddělení končetiny v paži nebo v bérci, je čas zcela zásadní, protože je tam spousta svalové tkáně, a ta je víc náchylná na přerušení přísunu kyslíku."
U takzvaných vysokých amputací jsou replantace poměrně značný adrenalin. „Tam se hraje opravdu o čas, všechno musí jít strašně rychle. Mimo jiné musíme počítat také s vysokou krevní ztrátou. Cévy jsou v těchto částech těla pacientů silné a pacient může být takovým úrazem ohrožen až na životě. Tam pak souhra týmu musí být příkladná. Jen tak je naděje na úspěšný zákrok," přibližuje.
Jak ale šéf oddělení dodává, někdy je situace odlišná. „Pokud jde třeba o amputaci prstu, je v literatuře popsaná úspěšná replantace po 38 hodinách od úrazu. Já si pamatuji na případ jednoho pacienta, kterému úraz amputoval čtyři prsty. My jsme mu dva přišili, jeden ještě zůstal uložený v ledničce. Potom jsme se ještě po normálním operačním programu rozhodli, že z hlediska funkce by bylo pro pacienta lepší, když zkusíme přišít ještě ten jeden prst. Stalo se tak až po dalších několika hodinách od úrazu, ale dopadlo to dobře," vypráví Vladimír Mařík.
Neznamená to, že by takové zákroky nebyly velice náročné. Naopak vyžadují důkladný trénink i značné zkušenosti chirurgů. „Pokud jde třeba o distální amputace, tam jsou naopak cévy hodně malé a taková operace pak je především o trpělivosti a adrenalin je spíš na překážku. Když by byl chirurg příliš excitován, tak by ty cévy, které mají v průměru třeba jeden a půl milimetru, nebyl schopen zašít. Taková práce se dělá pod mikroskopem. Samozřejmě čím je ta replantovaná část těla menší, tím jsou menší i cévy, a tím víc trpělivosti je potřeba," zdůrazňuje primář.
Jeho tým se ale pouští i do celé řady plánovaných operací. Jednou z podstatných kapitol takové práce je i rekonstrukční plastická chirurgie. „Ta nám umožňuje třeba zlepšovat funkci rukou pacientů, podílíme se na léčbě pacientů po úrazech, které bylo dřív nutné řešit akutně. Další naše péče se týká pacientů s kožními nádory, po jejichž odstranění vždy vznikne větší či menší defekt, který je třeba spravit. Děláme také operace vrozených vad dětí, ať jsou to postižení prstů rukou či kožní nádory," vyjmenovává z široké škály případů.
„Další oblastí, která se v současné době neustále rozvíjí a máme stále více pacientek, jsou rekonstrukce prsů ať už po jejich úplném odstranění kvůli karcinomu prsu, nebo u pacientek z rizikové populace, u nichž jde o preventivní zákroky. V takových případech se odstraňuje žláza a nechává se jenom kožní kryt. Žláza se nahrazuje buď vlastní tkání, nebo, v našem případě častěji, prsním implantátem."
Leckdo si plastické chirurgy představuje také jako tým lékařů, kteří umí výrazně zapracovat na vylepšení podoby zdravého člověka. Ani o ryze estetické zákroky, které si ovšem pacienti hradí ze svého, není v operačním programu budějovických lékařů nouze. „Těchto operací děláme ročně stovky. Častěji takové zákroky vyhledávají ženy, tvoří 87 procent pacientů," vypočítává doktor Mařík.
Třebaže celosvětově nejčastějším zákrokem v estetické chirurgii je zvětšování prsou, v českobudějovické nemocnici nepatří k těm nejžádanějším operacím. „Na našem oddělení nejčastěji upravujeme oční víčka, operace prsů jsou až na druhém místě. U mužů nejčastěji provádíme liposukce pasu, pánové žádají i operace odstálých boltců, nosu či víček, ale v dnešní době ani u mužů nejsou výjimečné omlazující operace celého obličeje," naznačuje plastický chirurg.
Bez ohledu na to, zda jde o ženy či muže, zpravidla mají poměrně přesné představy, jak by chtěli po zákroku vypadat a jsou poměrně nároční zejména na výsledek práce lékařů. Jak Vladimír Mařík zdůrazňuje, lékaři se jim ale nesmí snažit vyhovět za každou cenu. „Řada pacientů má konkrétní představu o výsledném efektu. Hodně jich přijde s fotkou, jak chtějí vypadat, jaký chtějí mít třeba nos. Někdy pacienta i sami vybízíme, aby si nějakou svou představu přinesl, to nejčastěji u zvětšovacích operací prsou, kdy se snažíme samozřejmě té představě co nejvíce přiblížit. Ovšem něco jiného je představa, něco jiného reálný předpokládaný výsledek a něco jiného skutečný efekt. Je zde proto velice nutná konzultace před operací, kdy operatér s pacientem tyto záležitosti probírají, mluví o tom, zda má pacientova představa šanci na naplnění. Strašně důležité je pacienta seznámit s reálnými možnostmi. Snažím se být v takových případech naprosto korektní a když vidím, že je pro pacienta zákrok například rizikový, nebo je jeho představa vyšší než jsou naše možnosti, pak se mu to snažím otevřeně říct a tu operaci mu velmi často i rozmlouvám," připouští primář.
I to je důležitým faktorem, který řadí českobudějovickou plastickou chirurgii do společnosti prestižních pracovišť. Svědčí tomu i fakt, že se primář Vladimír Mařík před několika týdny stal na čtyři následující roky národním sekretářem pro ČR v International Society of Aesthetic Plastic Surgery (ISAPS), nejvýznamnější organizaci plastických chirurgů na světě. „Je to mezinárodní organizace estetické chirurgie, ve které je zastoupeno v současné době 96 zemí. Každou z nich zastupuje právě národní sekretář, který se snaží prosazovat myšlenky celosvětové organizace do praxe ve své zemi. Ačkoli ISAPS sdružuje jenom atestované plastické chirurgy, není organizací pro plastické chirurgy, ale hlavně pro pacienty. Jejím hlavní mottem je větší bezpečnost pacientů, kteří podstupují estetické chirurgické zákroky," vysvětluje MUDr. Vladimír Mařík.
Jak sám říká, jeho úkolem tak je dbát o další vzdělávání českých lékařů ať už po odborné stránce, tak s ohledem na používané materiály. K tomu by měly sloužit zejména kongresy s účastí špičkových chirurgů z celého světa a odborné kurzy. To pak může být jistou zárukou pro pacienta, že plastický chirurg, jenž je členem zmíněné organizace, má o svém oboru značné vědomosti a neustále se dál vzdělává. „Pořád jsme ti, kteří se mají stále co učit a čerpat zkušenosti," říká Vladimír Mařík navzdory tomu, že jeho tým má na svém kontě řadu dokonce i světově unikátních zákroků.