„Rozhodnutí bylo odůvodněno rozsudkem Evropského soudního dvora, podle něhož komise Evropské unie v rámci přistoupení České republiky do EU jadernou elektrárnu přezkoumala a shledala ji v pořádku podle evropského práva,“ napsal deník OÖN. Vysvětlil, že žaloba byla podána k preventivní obraně před nebezpečími z havárie elektrárny vyplývající pro Horní Rakousy.

„Pokládáme rozsudek za nesprávný a budeme rychle zkoumat, zda se proti němu odvoláme,“ řekli zemský hejtman Josef Pühringer a zemský rada Rudi Anschober v první reakci. „Smlouva Euratom a z ní vyplývající směrnice stejně jako konkrétní kontroly komise EU nejsou vhodné k adekvátní občanskoprávní ochraně nás jako sousedů,“ cituje list oba politiky.

Jak zabránit opisování?

Protože chtěl ředitel salcburského gymnázia Bernard Klampfer nasadit při písemkách loňských maturit rušičku mobilů, přístroj zabavil příslušný úřad ministerstva dopravy a proti řediteli zahájil řízení, napsal deník OÖN. To nakonec skončilo napomenutím.

Poznamenal, že rušičku ředitel zcela legálně pořídil od oficiálního dodavatele pomůcek pro střední školy v St. Pöltenu. „Od rozšíření smartphonu jsou rešerše v internetu velmi jednoduché,“ říká Klampfer. Zabavování mobilů studentům moc efektu nepřineslo. „Přinesli si dva, odevzdali ten babiččin a nechali si svůj,“ vysvětluje. Pořídil proto za 200 eur rušičku a viditelně ji umístil poblíž toalet. V okruhu patnácti metrů pak nebyl příjem možný. Jeden z provozovatelů sítě rušení signálu zaznamenal a vyrozuměl úřad. „To je oficiální výklad. Protože ale rušení bylo patrné jen uvnitř budovy, myslím, že bylo ohlášeno jinak,“ míní Klampfer.

S ředitelem bylo rychle zahájeno řízení. Ten prokázal, že přístroj koupil zcela legálně u oficiálního dodavatele škol. „Nebyl jsem jediný, kdo jej pořídil, ale jediný, kdo byl přistižen,“ říká. Byl nakonec potrestán mírně – za rušičku mohl dostat i pokutu 4000 eur. „Přístroj byl vrácen škole, ale Klampfer se musel zavázat, že nadále nebude používán,“ uzavírají OÖN. Nadále mu ale vrtá hlavou, jak to, že třeba při přijímačkách na univerzity, třeba na medicínu, m,obily taky nefungují. „Jak tam to dělají, to tedy nevím,“ říká v deníku.

Je míň padělků

Počet padělaných eurobankovek v Rakousku loni silně poklesl. Z oběhu bylo staženo 5583 kusů, v Evropě celkově 606.000, o 19,3 procenta méně než v roce 2010,napsal deník Volksblatt. V Rakousku je to dokonce o 36,6 procenta míň. Škoda v této zemi klesla o 26,4 procenta na 454.050 eur. Podíl Rakouska na evropském padělatelství je tak 0,92 procenta. Nejčastěji padělanou bankovkou v Rakousku byla loni padesátka (33 procent) před stovkou (29,3) a dvacítkou (24,7). Celoevropsky zase vedla dvacetieurovka (47,5 procenta).

Stráský se hájí

Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský odmítl výtky bavorského poslance zemského sněmu za Zelené Eike Hallitzkého, že Stráský sleduje na Šumavě politiku vytváření holin. „Hallitzky vyzval začátkem ledna bavorského ministra životního prostředí Marcela Hubera, aby se u české vlády zasadil o zákaz zásahů v přírodních zónách šumavského parku,“ píše PNP. Stráskému Hallitzky vytkl radikální odklon od koncepce Nechat přírodu přírodě.

„V odpovědi Hallitzkému, Hubertovi a PNP Stráský výtky vehementně odmítá,“ píše pondělní vydání pasovského deníku. „Uchovali jsme 213.000 hektarů lesa bez jakékoliv protikůrovcového opatření. Zejména plochy sousedící s jádry Národního parku Bavorský les jsme zachovali bez zásahů,“ píše ředitel. Zdůrazňuje, že česká strana dodržela všechny přísliby a neudělili žádné výjimky k sanačním opatřením, které praktikovalo předcházející vedení parku. Žádný odklon od koncepce se nekoná, naopak. „Co se ploch týče, respektuje nynější vedení parku větší bezzásadové území než jeho předchůdci,“ uvádí.
Deník pak uzavírá, že Stráský si stěžuje na chybějící informace a nepravdivé zprávy na obou stranách. „Ředitel parku proto zve Marcela Hubera a Eike Hallitzkého k návštěvě Šumavy k vyjasnění situace,“ končí PNP.

Proč týrají zvířata?

Ombudsman ochrany zvířat v Horních Rakousích Dieter Deutsch si v lineckém deníku Volksblatt libuje, že lidé jsou k tomuto tématu citlivější a už se tolik nedívají stranou. Jedním z důsledků je, že je oznamováno stále víc případů týrání.
Loni tak bylo v zemi ukončeno 51 trestních řízení za týrání 17 užitkových a 35 domácích zvířat. 91 věcí ještě běží. „Podle Deutsche je počet případů konstantní, ale v zemi přibylo zvířat,“ píše list. Příčinou porušování zákona jsou podle ombudsmana většinou chybějící znalosti o chovu. Někdy jde také o příliš velkou zátěž chovatelů, kteří se často zdráhají si to přiznat. „Místo aby to uznali a zvíře předali do útulku, jednoduše je někde přiváží,“ uvádí Deutsch. Obzvlášť to podle něho platí o chovatelích exotů.