„Akci pořádáme ve spolupráci s konferenčním centrem Akademie věd ČR. Především proto, aby se zámek zpřístupnil veřejnosti," řekla Deníku za pořadatele Květa Jarolímková z novohradského informačního centra. V zámku totiž sídlí výzkumné středisko Akademie věd a kromě svateb či jiných výjimečných příležitostí se do reprezentačních prostor veřejnost nedostane.

Šanci k návštěvě tak v sobotu využily stovky lidí. Odpoledne už napočítali organizátoři přes sedm set návštěvníků a celkem odhadovali, že do noci, protože akce končila až ve 21 hodin, se počet příchozích přehoupne přes tisícovku.

Hned u vstupu nabízelo pro zpestření své výrobky několik řemeslníků. Barevné skleněné korále, přívěsky nebo náhrdelníky například Jana Pašková z Třebíče. „V Nových Hradech jsem letos podruhé. Měla jsem tu v Koželužně vloni i letos kurz vinutých perel," vysvětlila svou přítomnost Jana Pašková a dodala, že po kurzu zůstala i na Zámecké slavnosti.

Blíž  to měla Miluše Heralová z Českých Budějovic s výrobky z patchworku. Z látek sešitých z různých kousků vytváří pytlíky, polštářky nebo ubrusy. „Mám to jako koníčka," zmínila Miluše Heralová, před níž ležela i originální těžítka –  kameny s nalepenými látkovými květinami.

Při akci se konaly i dva koncerty nebo ukázky historických tanců, které se pak zájemci mohli zkusit i naučit. Dokonce se bylo možné i vyfotit v historických kostýmech. A nečekanou šanci někteří rádi využili. „Jsme tu na dovolené a na Zámecké slavnosti jsme si zašli pro zpestření," řekla Jana Švédová z Příbrami. „Už jsme byli na hradě, ale zámek nás také zajímal," dodala Švédová a poznamenalaa, že s kamarádkou Janou Šulčíkovou neodolala, aby si nevyzkoušela historické šaty. „Trochu těžké a na dnešní dobu nepohodlné, ale krásné," zdůraznila turistka.

Pro mlsné jazýčky pak jednoznačně patřil k vrcholům akce Modrý sál. Perníčky z bu᠆dějovického centra Bazalka nebo čokoládové a jiné dobroty z novohradské cukrárny Kousek si vůbec nezadaly se stolem, který kulinářskou nabídku doplňoval. Nabízel lahůdky vytvořené podle starých receptů. Lososa marinovaného v soli, houbovou paštiku nebo hovězí dušeninu s perníkovou omáčkou. Vše vytvořil podle návodů 
z 16. století kuchař Petr Šíma.

„Jsou to recepty z třeboňského a milevského archivu. Hodně jsem čerpal od pana Šindeláře z milevského muzea," naznačil zdroje inspirace Petr Šíma. „Nejvíc lidi oslovila pečená cibule se švestkami," řekl dále k servírované nabídce Šíma a dodal, že zmíněné jídlo se užívalo v podstatě jako příloha k masu, podobně jako dnes dušené zelí. Zájemce ale nenechala chladnými ani houbová paštika. Kombinací   dušení   a  pečení a smísením hub, cibule, bílého vína, šafránu a tymiánu vznikla svačinka, která určitě mívala úspěch i na skutečném zámeckém stole.

A pro příznivce kulinářských zážitků měl Petr Šíma pozvání také na počátek září. „V Boršově nad Vltavou pořádáme 1. září Slavnosti těstovin. Budou tam ukázky jídel i soutěž o jedlíka," naznačil připravený program Šíma.

V Nových Hradech by rádi Zámecké slavnosti zopakovali a případně z nich udělali novou tradici. „Zájem lidí nás mile překvapil," zdůraznila Květa Jarolímková a doplnila, že hlavní slovo teď bude mít Akademie věd, která v zámku sídlí.