Nakrájet jedinou buňku bakterie na plátky o tloušťce 100 nanometrů, a to při teplotě -100 stupňů Celsia, i takové dovednosti se právě učí studenti a mladí vědci z celé Evropy v Českých Budějovicích. Biologické centrum Akademie věd ČR (BC AV ČR) zde v těchto dnech, od 10. do 20. června, vede praktický kurz elektronové mikroskopie. Je zaměřený na nejmodernější metody a nejnáročnější technologie v přípravě biologických vzorků pro zobrazování v elektronových mikroskopech. Tento prestižní kurz podporovaný Evropskou molekulárně biologickou organizací (EMBO) se koná každoročně na různých místech světa již 33 let. V České republice se uskutečňuje po osmé, z toho po šesté jej hostí českobudějovická Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR pod vedením Jany Nebesářové.

Na kurz se přihlásilo 120 mladých vědeckých pracovníků z celého světa, šanci zúčastnit se dostalo 22 nejlepších, kteří předložili nejzajímavější výzkumné záměry. Těmto studentům se věnuje 12 lektorů, mezi nimiž jsou světové špičky tohoto oboru, a stejný počet vědeckých pracovníků a techniků z Biologického centra. „Kurz je výjimečný v tom, že si každý student vše vyzkouší vlastníma rukama a pracuje na vlastních vzorcích, což u těchto velmi drahých přístrojů v řádu milionů korun nebývá na jiných kurzech možné,“ říká Jana Nebesářová.

Pomocí elektronových mikroskopů se lze podívat na jednotlivé molekuly buněk a zjišťovat, jak vypadají, jak fungují a jakou mají v buňce úlohu. Velmi důležité jsou takové informace například pro medicínu, kdy je potřeba zobrazit probíhající děje v buňkách, které jsou spojeny s různými záněty, virovými či bakteriálními onemocněními nebo metabolickými poruchami. Připravit takový biologický vzorek, např. tkáně, bakterie či viru, pro zobrazení v elektronovém mikroskopu je technicky velmi náročné a může to trvat i několik dní. „Účastníky kurzu učíme různé triky a postupy, které není možné vyčíst z učebnic. Používáme například kryo-krájení, kdy hluboce zamrazenou buňku při stech stupňů pod nulou musíme rozřezat diamantovým nebo skleněným nožem na plátky o tloušťce 100 nanometrů. To je pro představu, jako kdybyste nakrájeli list papíru na tisíc plátků,“ vysvětluje Jana Nebesářová. Následná manipulace s takto tenkými plátky hluboce zmrazené buňky je rovněž práce pro velmi zručné jedince. „K přesunu plátků používáme špejle s řasou z lidského oka,“ dodává pro zajímavost Jana Nebesářová.

Českobudějovická Laboratoř elektronové mikroskopie patří podle manažerky publicity BC AV ČR Daniely Procházkové k nejlepším pracovištím svého zaměření v zemi, funguje už 28 let a za tu dobu si vydobyla mezinárodní prestiž. Kromě poskytování servisu vědeckým týmům z Biologického centra se věnuje ve spolupráci s výrobci elektronových mikroskopů v Brně optimalizaci a navrhování postupů pro přípravu biologických vzorků pro nově vyvíjené techniky elektronové mikroskopie.