Řadu investorů a většinu lidí kupujících byty nebo parcely u vody již otázka výšky hladiny v roce 2002 příliš nevzrušuje. Svědčí o tom i pokračující výstavba v rizikových místech.


Významnou roli při ovlivňování stavebních aktivit hraje územní plán. „V Českých Budějovicích vymezila změna územního plánu pět typů ochrany záplavového území,“ řekla včera Deníku tisková mluvčí magistrátu Jitka Welzlová.


Zájem investorů o pozemky ohrožené záplavami však trvá. Snad s výjimkou několika let těsně po povodních. S nebezpečím vody v zádech se staví i v samotných Českých Budějovicích. U výstaviště má například vzniknout v místech, kde v roce 2002 stála voda, nový obchodní dům pro kutily.


Vedle Sokolského ostrova zase odsouhlasilo zastupitelstvo záměr změny územního plánu, která by umožnila stavbu podzemních garáží v sousedství Předního mlýna. V diskusi, která záměr provázela, například upozornil zastupitel Oskar Marek: „Aby potom investor nežádal úhradu škod při povodni po městu.“ „Bude to soukromé riziko investora,“ odpověděli na námitku zastánci záměru a poukázali na technické možnosti, které dnes umožňují stavebníkům vyrovnat se s rizikem záplav. Napodruhé tak záměr prošel.

Pojišťovny pečlivě zvažují rizika, která hrozí u vody

Záplavy před pěti lety škodily celému regionu. Zdálo se, že poblíž vody už nikoho nenapadne stavět. Skutečnost je jiná. Mnozí investoři zdůrazňují, že záplavy v roce 2002 byly skutečně mimořádné a zasáhly obrovské území, které lze celé těžko vyloučit z rozvojových plánů.


Poměrně jednoznačně vidí věc pojišťovny. Kdo se ocitne v pásmu příliš vysokého rizika, má smůlu. U většiny oslovených firem nebude pojištěn. Přesněji řečeno, ne na velkou vodu. A komu hrozí voda méně, ale přesto hrozí, tomu nezbývá, než si připlatit. Záplavové mapy určují výši pojištění podnikatelům v České pojišťovně, a. s. (ČP). Pro ostatní zájemce tady zatím platí, že v prohlášení uvádí, kolikrát byla nemovitost zatopena.


„Pokud to bylo více jak dvakrát, vyjímáme nemovitost z pojištění,“ uvedl ředitel českobudějovické pobočky agentury Miroslav Severa. Je možné pojistit se na ostatní neštěstí, například požár, ale ne proti povodni. Poslední nadějí pro zájemce o pojištění je pak individuální posouzení žádosti. Pojistné „na vodu“ kvůli zvýšenému riziku u ČP roste o desítky procent.


Obdobně postupuje i Kooperativa. „Už několik let zohledňujeme povodňové mapy,“ řekla obchodní ředitelka českobudějovické pobočky Vlasta Kylbergerová. V Kooperativě rozdělili území do čtyř tarifních skupin. „Ve čtvrté zóně, nejnebezpečnější, pojištění proti povodni nechceme sjednávat,“ vysvětlila Kylbergerová. Je ale možné například zohlednit, že dům stojí v záplavové zóně na návrší, a tím se posune do jiného pásma a jiné sazby.

Obavy opadly

Zkušenost realitních makléřů s dopadem povodní na trh s nemovitostmi je různá. Shodují se však v tom, že vliv na cenu nemovitostí obavy z povodní nemají. Mnozí zákazníci se prý ani na vodu neptají. „Rok, dva po povodních se lidé na vodu ptali, teď už to úplně vyšumělo,“ popsal svoji zkušenost realitní makléř Dalibor Žáček.


„Byty na Pražském předměstí lidé zvažovali rok, rok a půl po povodni. Teď už o povodních není zmínky. Spíše se zeptají, pokud je v přízemním sklepě vidět čára, kam dostoupila hladina,“ zmínil za AD reality jednatel Jindřich Dvořák. Podle něj také rozhoduje, v jakém patře se byt nachází. Kdo chce bydlet ve druhém patře, už prý vodu vůbec neřeší.


Stálý zájem o nebezpečí vody zase registruje Ladislav Pešl z 1. České investiční CZ. „Klienti se ptají, jestli je to záplavové území. Když se prodávají chaty nebo takové nemovitosti poblíž vody, ptají se skoro vždycky,“ řekl Pešl.

Právo veta

Hlavní slovo k novým stavbám má Povodí Vltavy. „Záplavové území se dělí na aktivní a pasivní zónu,“ řekl úsekový technik českobudějovického pracoviště Povodí Vltavy, a. s., Martin Kaiser.


Do aktivní zóny patří zejména koryta řek. Aktivní zónou protéká při tzv. stoleté vodě asi 80 % objemu vody. V pasivní záplavové zóně by se měly vodní masy spíše rozlévat, než proudit. Ale i tohle území je pro vodohospodáře důležité. „Nesmí zde být sklady nebezpečných látek nebo volně odplavitelné předměty. Stavba mimo aktivní zónu je možná za těchto podmínek,“ dodal Kaiser.


Pokud hrozí zhoršení odtokových poměrů kvůli nové stavbě, rozhoduje odborný posudek. Na jeho základě může být nová stavba zakázána. „Ročně jsou to jedna nebo dvě stavby,“ zmínil Kaiser, kolika stavebníkům musí povodí zamítnout jejich záměr.


Ani nejrůznější komplikace a případné ohrožení však většinu investorů neodrazují. „Zájem o pozemky v záplavovém území trvá a je z pohledu města přibližně stejný jako jinde,“ konstatovala mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Welzlová.